Propagandou proti propagandě?

Což o to, ruská propaganda existuje. Stejně jako existuje propaganda západní. Ruskou propagandou je například údajná vražda novinářky M. Velenko. Podobné zprávy zbytečně relativizují skutečné otřesné zločiny, jakým je například vražda spisovatele a publicisty O. Buziny. Stejně tak bychom neměli přejít vraždu O. Moroz. Protiruská propaganda však jede na plné obrátky: V dubnu 2014 upozornila Tereza Spencerová v Literárních novinách na skutečnost, že fotky ruských vojáků na Ukrajině byly zmanipulované: „Zatímco před třemi dny snímky údajných ruských vojáků na Ukrajině otiskl na titulní straně, nyní na straně 9 zveřejnil text, v němž autoři článku původního přiznávají: „Sbírka fotografií, které podle Ukrajiny ukazují přítomnost ruských jednotek na východě země a kterou Spojené státy citovaly jako důkaz ruského zasahování, se stala předmětem šetření.“

Ve studii, kterou ve spolupráci s odborníky připravily think-tank Evropské hodnoty a slovenský institut CEPI, jsou za „nejčastější nositele“ ruské propagandy v Česku označeni prezident Miloš Zeman, KSČM a někteří poslanci ČSSD.

Není nad to, když se ideologové typu Romancova pustí do díla. Vznikají Ukrajinské báje a pověsti, že jediné oko nezůstane suché.

Skokan roku aneb Fakta Jakuba Jandy

Údajné lži a mýty ruské propagandy ve vztahu k ukrajinské krizi se snaží vyvrátit politolog Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty v obsáhlém článku v příloze Lidových novin (Česká pozice). „Srážky na Euromajdanu vyvrcholily v polovině února 2014, kdy se policie a bezpečnostní složky pokusily Majdan definitivně vyklidit. Následkem byly krvavé pouliční střety mezi 18. a 20. únorem, jež si vyžádaly téměř 90 životů, v drtivé většině na straně protestujících. Jen 20. února bylo přitom 50 demonstrantů postříleno policejními odstřelovači na Instytutské ulici. Během těchto tří dnů zemřelo také 17 členů pořádkových jednotek…“

Je veliká škoda, že pan Janda nestuduje. Že se neseznamuje s poznatky a studiemi, které jsou volně dostupné. Například by mohl sáhnout po argumentech profesora Sapira: „Současná vláda v Kyjevě trvá na tom, že majdanský masakr, při kterém údajně zemřelo přibližně sto lidí, vyprovokovaly síly bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Taková verze příběhu však vzbuzuje pochybnosti, stejně jako tvrzení odpůrců Janukovyče, jakým způsobem se prezident vzdal své funkce. O možné provokaci jsem psal ve svém textu publikovaném začátkem března. Okolnosti odchodu Janukovyče ze země však doposud nebyly vyjasněny. Je to přitom velmi důležitá otázka", upozorňuje jeden z manažerů vzdělávacího ústavu École des Hautes Études en Sciences Sociales v Paříži se zaměřením na sociální vědy, který je považován za předního světového teoretika ekonomie, specializujícího se zejména na Rusko, kde rovněž přednáší na Moskevské ekonomické škole. Jacques Sapir dále cituje ze studie profesora Ivana Katchanovského: „Ve světle toho, že současná vláda v Kyjevě nemá zájem o objasnění celé této záležitosti, chopili se tohoto úkolu nezávislí experti z oblasti politických věd. Jejich práce byla představena před několika týdny profesorem Katchanovskim na půdě ottawské univerzity. Katchanovski došel při pečlivé analytické práci a zkoumání zdrojů, jež pochází v drtivé většině z promajdanského tábora, k jasnému názoru. Podle jeho mínění operovali odstřelovači zevnitř a jednotky věrné Janukovyčovi pouze opětovaly střelbu. Většina zabitých demonstrantů se tak ocitla v křížové palbě a byla zasažena zezadu, protože před nimi stály policejní jednotky."