Rektor Tomáš Zima vybočuje. A tak to dostal pro jistotu černé na bílém. Byl poučen, jak má to, co se odehrálo 17. 11. 2014, vnímat.

„Cílem protestu na Albertově, jehož se zúčastnila i celá řada studentů a akademiků Univerzity Karlovy, bylo vyjádření nesouhlasu s prezidentem, který opakovaně zlehčuje pošlapávání lidských práv ve světě, rozehrává nebezpečnou hru se zahraničněpolitickou orientací země, nezřídka se chová jako hulvát a krátce před oslavami 25. výročí 17. listopadu 1989 dokonce bagatelizoval brutalitu tehdejšího policejního zásahu proti studentům na Národní třídě.“

Kdyby něco podobného napsal maturant, mohli bychom nad těmito slovy mávnout rukou s tím, že až se ještě něco naučí a až bude nad věcmi hlouběji -- a hloubavěji -- přemýšlet, dočkáme se preciznějšího zhodnocení. Je však možné, že podobný text zformulovali akademici?

Od akademika bych očekával poněkud jiné vyjádření. Že si bude klást otázky. Například, nakolik se protest proti hlavě státu slučuje s připomenutím památky studentského boje proti fašismu (v rovině konkrétní) či za svobodu jako takovou (v rovině obecné). Dále, nakolik byla zvolená forma protestu vhodná. Šli snad protestující, kteří nenechali svého oponenta ani pořádně promluvit, ostatním příkladem? Dokážeme spolu mluvit, nebo umíme na sebe pouze pokřikovat?

Ještě horší je, k jakým zkratkám se páni akademici uchylují. Ke zkratkám, které jsou na první pohled neobjektivní – a které jsou ideologicky zabarvené. Jedná se o nálepky, jimž se napadený nemůže bránit. Považuji za mimořádně nebezpečné a alarmující, že k etiketizaci sklouzávají ti, kteří mají představovat jistou míru vzdělanosti, důstojnosti a možná i něčeho, co bychom mohli nazvat morálkou.