Láska na dlažbě, pravda v exilu
Zaměřím se na tři pojmy, jež všechny znějí vznešeně, které ale byly v průběhu času zcela zdiskreditovány. Jaké pojmy to jsou? Lidství. Svoboda. Demokracie.
Začněme lidstvím. Mezilidskými vztahy. Můžeme pozorovat jejich zhoršení. A to jak v případě prohlubujícího se mezigeneračního konfliktu, tak v rodinách a v neposlední řadě na pracovišti.
Mladí jsou odstřihnuti od starší generace s tím, že „staří jsou spojeni s totalitou a nemají mladé co poučovat.“ Došlo k přetržení přirozeného dialogu, kdy vyrůstají generace, jež mají v mnoha ohledech menší všeobecný rozhled než jejich rodiče.
Velmi vyostřené vztahy lze sledovat na pracovištích. Je vcelku jedno, zda se jedná o sféru soukromou nebo státní, i když v soukromé si lidé mohou jít více po krku, neboť je ve hře dělení většího koláče.
Každopádně jsme ovšem svědky, jak jsou lidé (nejen) těsně před důchodem propouštěni ze dne na den. Naprosto vulgárně, bez poděkování, bez podání ruky, bez projevu lidské sounáležitosti. Skončili jste, jasná zpráva. Zítra si najdeme někoho jiného. Je jedno, co vše jste práci obětovali, co jste v ní dokázali, jaké jste si vybudovali jméno. Už se nehodíte.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.