Marek Řezanka: Není vše zlato…

02.12.2014 21:31 | Zprávy

Hledáme-li alternativu ke stávajícímu systému, měli bychom mít na paměti, že zdaleka ne všechna kritika na adresu tohoto systému (a mnohdy oprávněná) vychází od těch, jež bychom chtěli následovat.

Marek Řezanka: Není vše zlato…
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volební urna, ilustrační foto

Stejně jako si nepřejeme světový válečný konflikt – neboť nám dochází jeho jaderný rozměr, si nepřejeme ani fašizaci společnosti. Tedy doufám, že většina z nás si ji nepřeje.

Proto bychom měli oddělovat dvě věci: 1) Postoj k určitému tématu a 2) Světonázor, program, řešení problémů.

Někdy jsou tyto dva body v souladu, jindy se ale ocitají v příkrém rozporu. V příkrém rozporu se ocitají například u P. Hájka, který sice tepe současnou politiku USA, ale jinak se chlubí vlajkou Konfederace (Co tato skupina amerických států zastávala za občanské války, se snad ještě učí i na našich školách. Dále není problémem zjistit, k jaké politice tíhnou tyto federativní státy v současnosti). Podobně je tomu u A. B. Bartoše, který si libuje v různých seznamech, ať se již týkají „pravdoláskařů“ nebo „Židů“.

A. B. Bartoš se snaží tvářit jako někdo, kdo není antisemitou, jenom si chce všímat dobrých a špatných věcí a psát o nich. Na tom by nebylo nic špatného. On ovšem k paušalizaci a škatulkování sklouzává. A v tom tkví jeho nebezpečí.

Že nejsou všichni lidé stejní, totiž popírá hned v následujícím odstavci, kde všechny Židy (Chápe židy nábožensky, nebo národnostně? Řada Židů nejsou Izraelci, řada Izraelců nejsou židé. Někteří židé neuznávají Izraelský stát. Někteří se projevují dokonce antisemitsky. Mnoho Izraelců má různé kořeny, některé sahají do Ruska, jiné do Etiopie. To jenom na okraj, že zde opravdu nelze vytvořit jednotnou nálepku s velkým „Ž“) obviňuje z pocitu výlučnosti: „Židovské náboženství a jejich pocit výlučnosti je vysvětlením celé řady praktických problémů, které židovství do západní civilizace přináší. Zdaleka přitom nejde jen o kontroverzní počínání novodobého státu Izrael, ale o negativa soužití s židovským prvkem v průběhu dějin (jakkoli uznávám, že ani pro Židy samotné nebylo vždy soužití s Nežidy jednoduché a bezbolestné). Holokaust ale nesmí být záminkou, proč se těmto komplikovaným otázkám vyhýbat… Naopak si ukážeme, že jestli si někdo pohrává s myšlenkou nadřazenosti a ostatní považuje za podřadnou rasu, jsou to právě Židé. Tuto skutečnost bychom měli mít na paměti, protože bez ní nelze mnohé z historie ani současnosti pochopit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: literarky.parlamentnilisty.cz

Hodnocení světových lídrů

Dobrý den, mohu se zeptat, jak, kdo a podle čeho hodnotí světové lídry? Podle mě se do nedá moc porovnávat nebo si nedokážu představit, na základě čeho jsou porovnáváni? Ptám se vás, protože vy jste jakýsi průzkum vytáhl, tak předpokládám, že o něm víte více. Já se přiznám, že mu nerozumím. Děkuji

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

15:57 Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu

Dennáí glosa Ivo Strejčka