Pokud tuto výzvu nechápeme jako útok proti odlišnému názoru na problém, ale jako odsudek nepřijatelné paušalizace a vyzývání k plošné nenávisti vůči komukoli, můžeme se s ní ztotožnit.
U řady čelných signatářů této výzvy se ovšem vkrádá otázka: Myslí tento svůj deklarovaný postoj univerzálně? Podle mě totiž není možné v jednom případě nenávist odsuzovat – a v jiném ji hájit.
Ponechme nyní stranou, kolik signatářů zmíněné výzvy podpořilo Sjednocení za mír (Viz).

Zkusme si místo toho na chvíli představit, že by apel vědců byl maličko pozměněn. Když se někdo vyjadřuje proti nenávisti vůči jiným lidem, neměl by z logiky věci odmítat následující text:

Cílem této výzvy není zlehčovat poměry v Rusku. Tamní forma kapitalismu není nic, co bychom hodlali podporovat. Smyslem této výzvy není agitovat za politiku pana Putina. Záměrem našeho apelu je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a politickou reprezentací tolerována nesnášenlivost proti Rusku - dopřáváním sluchu různým protirusky zaměřeným politikům, novinářům a aktivistům, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k nenávisti vůči jedné zemi a jejímu obyvatelstvu. Vadí nám, že politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často dávají prostor strachu a nenávisti vůči celému státu. Že přebírají neověřené informace a šíří poplašné zprávy typu, že jsme „již dávno ve válce s Ruskem".