S videem se samozřejmě dá už dlouho manipulovat, a to hlavně vhodným sestříháním. Oběť jedné takové manipulace se nedávno dohodla na mimosoudním vyrovnání s CNN (ZDE) i s Washington Postem (ZDE), protože virální videa z události nezachycovala (ZDE) velmi podstatné předešlé okamžiky. A čtyřminutové video, které loni na jaře sestřelilo rakouskou vládu, bylo sestřihem z téměř sedmihodinového záznamu, jehož kompletní přepis (ZDE) je o něco míň morálně černobílý.

Ale možnost totálně nafejkovat něco, co dotyčná osoba nikdy neřekla a neudělala, je přeci jen silnější kafe. Zejména pokud takové legrácky bude jednoho dne možno dělat v reálném čase a na běžném počítači, bez mimořádné výpočetní síly. Ani si netroufám odhadovat, s čím vším různé vynalézavé mozky přijdou. Porno se všelijakými netradičními účastníky bude asi to nejmenší.

Falšování videí je samozřejmě, stejně jako skoro všechny technické pokroky, provázeno „bojem kulky se štítem“. Stejně jako falšovací techniky se rozvíjí i detekce falešných videí (ZDE). Ale nejlepším cílem zdokonalené kulky není člověk se štítem, ale někdo, kdo ten štít nemá.

Případně se mu nechce jej používat a tahat s sebou, nebo mu nevěří.