Jak nejsem velkým příznivcem nejrůznějších teorií spiknutí, tak mi něco říká, že se kolem nás rojí takové množství plytkých kauz o ničem, že podstata vrtění je naplněna. Což může mít dvě vysvětlení. Buď jsou tyhle pseudokauzy produktem vysoce inteligentního kalkulu, nebo produktem nebetyčné blbosti.
Tak třeba: Kdybyste si snad mysleli, že stávající mediálně propírané téma o přijímání eura je tématem podstatným, mohu vás s klidným svědomím ubezpečit, že je to téma vycucané z prsu. Tedy minimálně v tomto okamžiku a minimálně v České republice. Prezident Miloš Zeman se nechal slyšet, že příští bankovní radu ČNB najmenuje tak, aby přijala euro co nejdřív. A pravděpodobný příští guvernér Jiří Rusnok, který už má nejspíš jmenování jisté, se přidává, že prý oslabení koruny intervencemi České národní banky plánům na rychlé zavedení eura nahrávají. Média se toho chytila a téma vaří pořád dokola. Je to ale skutečně téma…?
Ve vší úctě k přání prezidenta, stačí jednoduchý propočet. Země aspirující na vstup do eurozóny musí minimálně dva roky pobývat ve zvláštním režimu směnných kurzů nazývaném ERM II. V něm nesmí kurz domácí měny posílit nebo oslabit o více než 15 % od středového určeného kurzu. Okamžikem vstupu do ERM II obyčejně měna začíná prudce posilovat; své zkušenosti s tím má například Slovensko. To by okamžitě českou ekonomiku uvrhlo do deflace, proti níž stávající bankovní rada ČNB zkouší bojovat. Jinými slovy, ČNB by k takové destabilizaci v tento okamžik nesvolila. Příští bankovní rada upravená dle přání prezidenta možná ano, jenomže funkční období prezidenta také není nekonečné. A bankovní rada se obměňuje postupně – to právě proto, aby si každý prezident nemohl výběrem bankovní rady nadiktovat svá přání.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz