Ale to nic, žádnou paniku, to se jen zemědělci z celé Evropy snažili Evropskou komisi a obyvatelstvo EU vydírat. Nic nového pod sluncem v evropské zemědělské politice. Protentokrát unijní zemědělce naštvalo jedno z mála rozumných zemědělských rozhodnutí za dlouhá léta: EU totiž letos na jaře zrušila evropské zemědělské kvóty na mléko, které platily už od roku 1984. Šlo o ďábelský vynález; díky kvótám se tehdy do evropského slovníku vrátily původně marxistické pojmy jako „nadprodukce“. Zemědělci byli v podstatě odměňováni za to, že mléko nevyráběli. Neboli byli placeni za to, že mohli něco produkovat, ale neprodukují.

Teď ale byly kvóty zrušené. Farmáři „smějí“ mléka vyprodukovat, kolik se jim zachce. Zvýšení nabídky navrch ještě v kombinaci s ruskými sankcemi na vývoz do Ruska logicky vede k převisu nabídky nad poptávkou a tedy k poklesu ceny. A musíte uznat, že to už jednoho naštve, když najednou dostane svobodu dojit, kolik chce, a nedostane peníze za nic. A tak zemědělci vytáhli na policii ostře nabité traktory.

Svým způsobem zemědělce za tenhle husarský kousek obdivuju. Je totiž impozantní, jak dokáží vrtět veřejným míněním. Je neuvěřitelné, že se nad bruselskými traktorovými bojůvkami skoro nikdo nepozastavuje. Že veřejnost již zemědělce začala chápat jako nějakou privilegovanou kastu. Kdyby proti policejním kordonům vytáhli zedníci sbíječky kvůli tomu, že lidé si nabrali málo hypoték a poptávka po stavebních pracích je nízká, pochybuji, že by se dočkali takového pochopení.