A pak jsou zkratky, které znějí logicky, ale které nejsou funkční. Co vám řekne „espéó“? Anebo „espéózet“? Hádám, že drtivé většině lidí v první sekundě nic, zrovna tak jako mně. A co „Zemanovci“? Lepší? Hádám, že už vám zapaluje. Což je podivuhodné. Protože je to asi jako kdybychom namísto Velká Británie říkali „poddaní jejího veličenstva“. Nejen, že vám to nesepne. Ale je to i věcně nesmyslné. Protože Velká Británie je stát. „Poddaní jejího veličenstva“ by při troše fantazie mohla být skupina lidí. SPOZ je politická strana. „Zemanovci“ by při troše benevolence k jazyku českému měli být patrně lidé, kteří obdivují jeho veličenstvo prezidenta. Což mě poněkud mate. Jelikož – ne že bych to prezidentovi přála! – se taky může časem přihodit ona smutná událost, že prezident věkem zemře. Koneckonců ani prezidenti nebývají většinou imunní vůči zákonům přírody, že. No a pak by mohl nastat jistý metodologický problém. Plánují Zemanovci přejmenovat se na Pohrobky…? Nevím nevím, jak by se to ujalo. A nevím nevím, zda je tak docela kompatibilní s určitou kulturní vyspělostí zbožšťovat si své vůdce - vážit si něčích názorů a dělat si z někoho modlu jsou totiž dvě celkem rozdílné věci. Funguje to v KLDR. Funguje to v Číně. Funguje to v Rusku. No – a funguje to očividně i v části české společnosti.

To ovšem nikterak nebrání „Straně Práv Občanů ZEMANOVCI“ (uf, to je ukrutný název, vždycky ho musím pečlivě opsat, abych v něm neudělala chybu), aby kandidovala ve volbách. A tudíž se jeví jako docela užitečné prostudovat si její program – to pro případ, že by se dostala do Sněmovny a něco z něj chtěla prosadit.

Možná by vzhledem k nelogickému názvu kdekdo očekával, že stejně nelogicky bude znít i program. Ale kupodivu na mnoha místech zní – aspoň na první pohled – až překvapivě logicky. Zemanovci tvrdí, že zásadní chybou všech předešlých vlád je rozhazování veřejných peněz na spotřebu a naopak málo investic do ekonomiky. Že prý jedině skrze investování lze vytvořit nová pracovní místa. A tak stát musí víc investovat. Jenomže dává to smysl jen na první pohled. Aby totiž stát mohl investovat, musí nějaký úředník v nějaké komisi rozhodnout, že peníze (třeba ty vybrané od firem) půjdou tam a tam. Jenomže úředník je obyčejně úředníkem proto, že není investorem. Kdyby byl investorem, investoval by; nehrál by si na úředníka v komisi, úředník tedy investovat neumí. Nemůže umět, protože se to neměl kde naučit. Úředník tedy nutně musí rozhodnout o investici špatně. Na rozdíl od firmy, která musela úředníkovi odevzdat své daně, a teď jí už nezbývají peníze na pořádné investování neboli vytváření pracovních míst. Že je to jen bláznivá liberální teze dobrá leda tak pro Thatcherovou? Tak tedy jinak. Proinvestovala se Evropa za své veřejné peníze k novým pracovním místům ve Španělsku, v Řecku, či v Portugalsku, kam putovala pomoc?

Proinvestovala se k ještě vyšší nezaměstnanosti. Díky, nemám zájem.