Zdrojem jeho (i mého) vyčerpání je fakt, že jsme vyhráli s naší knihou Lumpové a beránci cenu čtenářů Magnesia Litera. Ostatně kdo by to byl řekl, že se čtenářům zalíbí právě „nově vynalezený styl ekonomického thrilleru“ (jak jeden ze čtenářů žánr pojmenoval)? To ovšem zdrojem mé únavy ještě pořád není; tím zdrojem je, co pak následovalo: Poté jsme se totiž s manželem strategicky postavili ke stolu s červeným vínem, obklopeni na zvyklosti ekonomů zcela nezvyklou společností umělců a literárních kritiků; vesměs s velmi rezervovaným postojem ke všemu, co zavání čísly, penězi, ekonomikou, tržními principy a komercí vůbec. Za těchto okolností bylo nezbytné se řádně posilnit, abychom ten nápor umělečna ustáli.

Co bylo dál, si už pamatuju lehce mlhavě. Každopádně po chvíli s námi zapředl řeč jeden džentlmen. A zatímco my se pokoušeli proniknout do tajů uměleckých vod, on se pokusil proniknout do tajů vod ekonomických. Zvláště jedna jeho otázka mě fascinovala: „A proč vlastně v tý svý knížce strašíte tím, že hrajeme nějakou pyramidovou hru, když přeci už krize skončila? Před čím přesně to vlastně furt varujete?“

No jo, uvědomila jsem si, ono to vážně musí pro neekonoma vypadat podivně:  Evropské akciové indexy dosáhly na svůj čtrnáctiletý (!) vrchol. Německý akciový index DAX se od začátku roku zhodnotil o 24,7 % (!). I další čísla vypadají lákavě. Česká ekonomika už (konečně) roste o 1,4 %. V zahraničí je to ještě mnohem lepší. Přední německé ekonomické instituty podstatně zvýšily svou prognózu hospodářského růstu Německa pro letošní rok ze 1,2 % na 2,0 %. To je dobrá zpráva nejen pro Německo, ale i pro ČR a Slovensko. Pokud by se data potvrzovala, i pro nás bychom museli zvýšit prognózu růstu. Tak jaképak strachy a varování, že?

Vtip je v tom, že všechna tahle čísla připomínají paní Hydru Ohavnou, která se napatlala tučnou vrstvou make-upu, pak svou fotku nechala upravit ve Photoshopu a pak se zázračně převtělila v Krásu Nesmírnou. Alternativně tomu můžeme říkat i Potěmkinova vesnice. Anebo pro to existuje i rýmovačka „navrch huj a vespod hnůj“. Zkrátka tahle výkladní skříň neodpovídá realitě. A když je něco fikcí, nikdy to nemá dlouhého trvání.