Jaké jsou cíle inkluze a jak ve skutečnosti bude skutečně vypadat již dobře víme. Stačí se podívat do zemí s vysokým podílem nebělošských imigrantů. Tedy Belgie, Holandska, Švédska, Anglie, Francie atd. Zde je hned několik osobních příběhů:

1) Belgie květen 2016 - v letadle sedím vedle belgické rodiny z Bruselu. Jejich asi 13 letá dcera chodí do školy, kde má ve třídě skoro polovinu imigrantů, většinou muslimů. Při našem rozhovoru (vedeném ve francouzštině) je ona dívka velmi udivena, že hlavní město České republiky není Moskva. Podle názoru rodičů se k této látce ještě ve škole nedostala. Na mojí otázku, proč jí nedají do jiné škol, mi bylo sděleno, že to v Belgii nelze. Ptám se dále, zda má za spolužáky děti EU byrokratů, kteří to všechno vymysleli. Prý ne. Ti totiž dávají děti do drahých soukromých škol, kam děti běžných Belgičanů nemají přístup.

2) Anglie léto 2015 - přátelské posezení s přáteli - Čechy žijícími v Anglii. Oba vysoce vzdělaní rodiče mi s hrůzou vyprávějí, jak jejich syn ještě v 11 letech nemusel plně ovládat malou násobilku...?!  Protože v jeho třídě ve státní škole jí neuměla většina nebílých spolužáků. Přirozeně učitel se multikulturně přizpůsobil schopnostem těch nejslabších žáků. Rodiče se tedy rozhodli omezit rodinné výdaje a dát syna do placené soukromé školy, tam má pouze bílé spolužáky a normálně se učí.