narazit na dnešním, politické korektnosti stále víc propadajícím knižním trhu, na chytrou a nekorektní knížku z mainstreamového vydavatelství je čím dál obtížnější. Leč o to víc to potěší.

Tom Holland (nar. 1968) není vzděláním ani profesí historik. Je lingvista (angličtina a latina) a spisovatel. Krom fikce se věnuje i tvorbě "populárně naučné", v níž pokrývá období, pro které se vžil název "starověk", ovšem s přesahem k jeho závěru a ranému středověku. Série jeho historických knih pokrývá celé dlouhé období od klasické antiky po přelom 1. tisíciletí a v současné korektní šedi (nebo repetitivní nudě, nebo akademické úmornosti) vlastně přináší čtenáři ucelený a současně svěží pohled na dobu, která je nám časově vzdálená  - ale současně sakramentsky blízká. Jeho knihy jsou zajímavé už tím, že na děje v různých říších a dynastiích nepohlížejí izolovaně - jako na dějiny římské, perské a podobně - ale jako na součást světových dějin, protože svět se nepropojil až v novověku, ale do jisté míry byl propojen vždy. Zatímco však knížky jako Rubikon (o konci římské republiky, česky 2005) pojednávaly sice zajímavě, leč o nekontroverzních tématech, Ve stínu meče (česky 2015) míří doslova na historické minové pole.

Tématem knihy je naprostý mocenský převrat, k němuž došlo v "antickém světě" mezi 6. a 9. stoletím. Tím převratem byl zánik jedné ze dvou pozdně antických velmocí - Sasánovské Persie - fatální oslabení druhé velmoci - Východořímské říše - a vznik skutečné "supervelmoci", islámské či "arabské" říše, chálifátu. Příběh zdánlivě dobře popsaný muslimskými historiky - ve skutečnosti příběh, o kterém nevíme téměř nic.