Pane premiére.

Obracím se na Vás nejen jako předseda sdružení Blok proti islámu a jeden z představitelů iniciativy Islám v České republice nechceme (IvČRN), ale i jako Váš vrstevník, člověk zhruba tak populární jako jste Vy mocný, jako otec rodiny na otce rodiny, jako chlap na chlapa.

Dne  23. června 2015 v odpoledních hodinách, jsem před Petičním výborem Poslanecké sněmovny hovořil jako zástupce 145 505 občanů, kteří se připojili k „Petici proti imigračním kvótám“. Ve své řeči jsem opakovaně chválil pozici Vaší vlády v otázce „bruselských kvót“. Děkoval jsem vládě, že odmítá navrhované přerozdělování takzvaných uprchlíků – jimž někteří z dobrých důvodů říkají „kolonisté“, čehož si jistě jste vědom – a že v tomto postupuje v souhře se zeměmi Visegrádské čtyřky a dalšími státy tzv. nové EU. Ujistil jsem vládu, že pokud na ni bude kdokoli ve věci přijímání oněch kolonistů vyvíjet nepřípadný tlak, může se opřít o podporu minimálně oněch 145 000 petentů, možná však až milionů dalších zatím nepodepsaných občanů.

Současně jsem však zdůrazňoval, že tato podpora vládě je podmíněna Vaší důvěryhodností. Zmínil jsem několik incidentů, které dávají důvod o upřímnosti Vašeho stanoviska pochybovat (hlasování poslanců koaličních stran v Evropském parlamentu, průběh debat o imigraci na půdě Poslanecké sněmovny během uplynulého týdne) a vyzval jsem politickou třídu, aby se jasně vymezila vůči kolonistům islámské víry (důvody Vám zde vypisovat nebudu, jste vzdělaný a informovaný muž) a aby v debatě o uprchlících nazývala věci pravými jmény.

Zástupci vládních stran reagovali tvrzením, že se naše iniciativa „vlamuje do otevřených dveří“, anžto vládní politikou zůstává odmítání kvót. Současně však na jednání zaznělo, a to z úst přítomných ministerských náměstků, že „pokud budou kvóty na unijní úrovni odsouhlaseny, těžko s tím něco nadělat“ (nepřímá citace) a že v případě odporu sk unijním rozhodnutím „hrozí redukce kohezních fondů“ (přímá citace).