Přesně tak to je s generací Čechů kolem 55 až 75 let.

V 90. letech - v rámci všech těch zmatků - se nadechli svobody, a teď, když věci konečně díky progresivnímu liberalismu opět dostávají řád, se odmítají přizpůsobit. A anachronicky trvají na nějaké svobodě, jelikož se v 90. letech všichni kolektivně pobláznili.

Jedním z těch poblázněných svobodou je známý novinář, mediální kritik a vysokoškolský pedagog doc. Petr Žantovský, Ph.D. Důkazem toho je jeho nová kniha esejů „Zpátky ve cvokhauzu… A za zrcadlem“ (já v tom tak trochu čtu nemístnou narážku autora na totalitu).

A zde je jádro problému. Místo aby dal Petr Žantovský svůj nepochybný talent a inteligenci do služeb nových idejí, které přináší progresivní liberalismus, tak podrývá nový řád v jeho samé podstatě.

Tu si dělá legraci z myšlenek LGBT, a tam zase z myšlenek bojovníků za lepší klima. Pokoru nemá ani před americkým prezidentem, kterýžto s námi myslí dobře.