Podrobná dokumentace řízení a několik  komentářů k němu jsou uvedeny na internetových stránkách spolku Šalamoun. Vracím se k věci, poněvadž poslední vývoj událostí zvýraznil některé podrobnosti procesu, jejichž vyhodnocení  má obecný význam.

Pro přehlednost připomenu jen základní poznatky o případu. Vše začalo 28. května 2010, kdy se John Bok, tehdy uchazeč o funkci veřejného ochránce práv, s temperamentem a hlučností sobě vlastní zastal proti strážníkům městské policie osádky vozidla, zaparkovaného v místě se zákazem vjezdu. Jeden ze strážníků jej „nabudil“ velitelským pokynem ruky k odchodu, doprovázeným tykáním, jež si John Bok od cizích, navíc podstatně mladších a ke všemu do uniformy navlečených nevychovanců zásadně nenechává líbit. Vystupňované rozčilení obou stran vedlo k hádce, při které došlo i na použití svalů. John Bok se nakláněl ke strážníkovi, aby si mohl zapsat jeho služební číslo.  Když mu v tom překážel bolestivým bodáním prstem do krajiny srdeční, srazil mu ruku. Pak měl dokonce strážníkovi dát facku, kterou mu měl přivodit zdravotní potíže, s nimiž byl v pracovní neschopnosti 42 dní. Strážník, jenž měl přibližně polovinu Bokova věku a měl nad ním výraznou fyzickou převahu, situaci psychicky nezvládl a odpověděl nepřiměřeným násilím. Pláčem ho zastavil Bokův vnouček.  Po příjezdu hlídky PČR,  přivolané strážníky se protivníci rozešli. Nikdo si nežádal lékařské ošetření. Nicméně strážník se nakonec nechal odvézt sanitním vozem na vyšetření do nemocnice s tím, že „bude marod“.

John Bok podal na strážníka trestní oznámení, ale trestní řízení bylo zahájeno proti němu. Náměstkyně obvodního státního zástupce v Praze 8 pí. Gizela Vojtěchová jej dne 19. ledna 2011 obžalovala pro zločin násilí proti úřední osobě. První hlavní líčení u Obvodního soudu pro Prahu 8 před senátem předsedy Petra Nováka  bylo nařízeno na den 28. března 2011, po několika pokračováních rozsudek padl 15. září 2011. Soud uložil obžalovanému trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců s podmíněným odkladem na jeden rok. Obžalovaný i žalobkyně se odvolali. Odvolací senát Městského soudu v Praze předsedy Josefa Cihláře se vypořádal s oběma odvoláními dne 15. prosince 2011 jejich zamítnutím. John Bok se pak obrátil s dovoláním k Nejvyššímu soudu ČR, který v neveřejném zasedání dne 20. června 2012 zrušil obě rozhodnutí obecných soudů a  vrátil věc k novému projednání obvodnímu soudu. Podstatný na jeho rozhodnutí je právní názor, že poškozený strážník  svým chováním překročil svá oprávnění a pozbyl tím nárok na zákonnou ochranu úřední osoby. 

Usnesením z 5. září 2012  prvostupňový senát  sice vyslovil nesouhlas s právním názorem Nejvyššího soudu ČR, ale podrobil se mu a šel ještě dále: shledal, že intenzita jednání obžalovaného není tak vysoká, aby bylo na místě jej stíhat pro přečin a postoupil věc k projednání přestupkovému orgánu.  Obě strany se opět odvolaly, byť stížnost obžalovaného je v tomto případě ze zákona nepřípustná.

Uvedený přehled ukazuje, že z „utkání“ Johna Boka se strážníky, které nemohlo trvat déle než půl hodiny, orgány činné v trestním řízení udělaly „divadlo na pokračování“, které probíhá již déle než dva roky a stále není u konce. Kromě soudu a stran řízení se do něj museli zapojit znalci a řada svědků. Celková spotřeba času a vzniklých nákladů jsou významu souzené události nepřiměřené. Ovšem je třeba uznat, že při právní kvalifikaci, použité obžalobou, nebylo dost dobře možné rozsah řízení omezit bez zásahu do práva obžalovaného na spravedlivý proces. Po stránce formálního vedení procesu není soudci Petrovi Novákovi co vytknout.