Jejich pozornost přitáhl pach peněz k nevýznamné událostí, zatímco jim ušla daleko zajímavější zpráva z 19.září 2014, překvapivě svědčící o tom, že u nás slušnost dosud zcela nevymizela: o veřejné omluvě Ministerstva spravedlnosti Petru Lessymu za jeho nezákonné trestní stíhání a za těžko odčinitelné následky v jeho osobním, profesním a společenském životě .
V odůvodnění omluvy se připomíná celý průběh jeho široce medializovaného případu od nezákonného trestního stíhání Generální inspekcí bezpečnostních sborů přes vypuzení z policejního sboru exministrem vnitra Janem Kubicem, dále k nepravomocnému zprošťujícímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 až k pravomocnému zastavení
trestního stíhání Městským soudem v Praze jako nezákonného od samého počátku. Ministerstvo vyhodnotilo daný způsob nakládání s Petrem Lessym jako neoprávněný zásah do jeho ústavou chráněných práv. Petr Lessy se tak přiřadil ke zlomku z celkového počtu obětí nesprávných postupů státních orgánů, který se dočkal omluvy a aspoň částečného odškodnění.
Ministerstvo tímto vyjádřením řeklo „A“ k ostudnému případu, ale před „B“ se zastavilo: nezmínilo se o tom, že daný způsob svržení policejního prezidenta byl útokem na stát, o jehož provedení rozhodli konkrétní lidé, kteří by za zlovolné počínání měli nést odpovědnost. Rozbor časových údajů o průběhu odstranění Petra Lessyho z čela Policie České republiky vyvolává podezření, že Jan Kubice a vedoucí činitelé GIBS jednali od samého počátku ve shodě, ač tím porušili zákon.
Vzhledem k politickému tlaku, který proti Petru Lessymu od jeho nástupu vyvíjela celá skvadra odpůrců kolem Petra Nečase a Miroslava Kalouska, lze se domnívat, že Jan Kubice plnil politické zadání. Tím spíše měly být okolnosti puče proti policejnímu prezidentovi vyšetřeny a viníci měli být voláni k odpovědnosti, aby do budoucna každý věděl, že zločinné zásahy proti nezávislosti policie nejsou dovoleny.
Martin Pecina jako ministr vnitra Rusnokovy vlády navázal na výsledky soudního projednání žaloby proti Petru Lessymu a udělal vše, co bylo v jeho silách, pro částečnou nápravu nezákonného počínání jeho předchůdce. Vyvození odpovědnosti za puč se ale nedostalo na pořad dne. Možná v tom sehrála roli dočasnosti mandátu vlády.
Tím spíše se očekávala změna přístupu s příchodem Sobotkovy vlády. Kolovaly pověsti o brzkém konci Ivana Bílka ve funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dokonce si vyslechl na veřejném semináři v Senátu dne 10.prosince 2013 otázku, zda hodlá nabídnout resignaci. Soudě podle jeho odpovědi do vyšetřovací činnosti svého úřadu v podstatě nezasahuje, takže není za nic odpovědný. Bohuslav Sobotka se s výzvou spolku Šalamoun na jeho odvolání vypořádal vyhýbavě .
Ivan Bílek zůstává nadále vlídný a usměvavý, klidně pokuřuje doutníky, k odchodu se zřejmě nechystá a případného trestního řízení se neobává. Ostatně by jej vyšetřovali jeho podřízení. Pouze jeho zástupce Dušan Brunclík si vzal výsluhu a odešel ze služby Později opustili řady PČR prapůvodci potíží Petra Lessyho, bývalý krajský ředitel PČR ve Zlíně Bedřich Koutný a jeho náměstek Jaroslav Vaněk, ale to přímo s „kauzou Lessy“ nesouviselo.
O Janu Kubicem není nic slyšet: zřejmě jej nikdo neobtěžuje. Spolek Šalamoun se pokusil vyvolat trestní řízení proti němu a proti vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale narazil na odpor ze strany státního zastupitelství: puč prý nebyl trestným činem.Bylo by jistě zajímavé vědět, kdo a proč mu poskytuje ochranu. Kdysi posloužil ODS ke škodě ČSSD vydáním tzv. Kubiceho zprávy. „Odstřelením“ Petra Lessyho posloužil znova. Zdá se, že i současná vládní koalice má na jeho beztrestnosti zájem. Možná jej chrání užitečné vědomosti, které získal jako dlouholetý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. V každém případě ticho kolem nezákonného útoku na policejního prezidenta zavání korupcí.
Je jistě dobře, že se stát omluvil Petru Lessymu za způsobené příkoří, i když se omlouvala úplně jiná instituce a jiní lidé než skuteční škůdci. Postrádám však v této situaci omluvu, nebo možná spíše poděkování také pro další oběť Kubiceho hrátek: pro Lessyho nástupce Martina Červíčka. Jan Kubice si s ním pohrál jako s cínovým vojáčkem. Jeho postavením do nejvyšší funkce na nezákonně uvolněné místo mu připravil pozdější nepříjemný zážitek nutnosti vypořádat se s odvoláním, k němuž nezadal příčinu špatnou prací. Právě proto zasluhuje ocenění za způsob, jakým se vypořádal s povinnostmi a odpovědností policejního prezidenta, které mu nenadále spadly do klína. Zajistil bezporuchovou kontinuitu řízení policejního sboru a zmírnil tak důsledky Kubiceho puče.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
