Martin Stín: Ryba smrdí od hlavy i v justici

10.10.2013 8:19 | Zprávy

Že Česká republika, jejíž soudci posílají lidi do vězení častěji než jejich kolegové v sousedních státech a občas zavřou i nevinného, zatímco darebáka nechají běžet, není pro „zákazníky“ české justice zemským rájem na pohled, je nabíledni. Neuspokojivý stav soudnictví zhoršuje kvalitu života v zemi a lepší se jen velmi pomalu, ba je sporné, zda vůbec.

Martin Stín: Ryba smrdí od hlavy i v justici
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Za špatnými rozsudky bývají často prohřešky soudců proti dobrým mravům. Ve veřejném mínění je zakořeněna důvěra ve všemocnost zákonů a odtud pramení víra, že by samozřejmě přestali hřešit, kdybychom měli zákon, jenž by umožnil jejich trestání. Jenže ve skutečnosti to je stejné jako ve všech oblastech veřejného života, v nichž dochází k bezpráví: zákony máme a chyba není v jejich nedokonalosti, ale v chování držitelů moci, kteří s nimi nakládají.

Zákon stanoví, co je kárným proviněním soudce, popř. soudního služebního funkcionáře: je to zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s jejich funkcemi. Dlužno podotknout, že tato definice je neurčitá a umožňuje nejednotný výklad. V evropské legislativě se nacházejí přesnější.

Jiný zákon určuje postup při vymáhání kárné odpovědnosti. Mimo jiné stanoví, že všichni předsedové soudů a také prezident republiky, ministr spravedlnosti a částečně veřejný ochránce práv mají postavení kárných žalobců. K projednání jejich žalob byl zřízen kárný soud. Jenže to příliš nefunguje, protože kární žalobci volají své stavovské kolegy k odpovědnosti velmi neradi. Stěžovatelům z řad běžných občanů se většinou snaží namluvit, že k poklesku nedošlo a k reptání není důvod, vždyť špatné rozhodnutí lze napravit opravným prostředkem (zloděj, jemuž policie vzala lup a vrátila jej okradenému, by asi podle nich neměl být trestán).

Mezi kárnými žalobci a stěžovateli dochází často k nedohodě o tom, jak vykládat výše uvedenou definici kárného provinění. Držitelé moci ji v zásadě vysvětlují tak, že soudce nesmí být trestán za nesprávné rozhodnutí. Takový pohled se považuje za jednu z pojistek soudcovské nezávislosti: kdyby se měl soudce bát, že kvůli omylu přijde o talár, asi by váhal s vyvoláním nevole obžalovaného a raději by trestal nepřiměřeně mírně nebo vůbec.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Mgr. Jan Papajanovský byl položen dotaz

Šluknov

Cituji vás: ,,Už podruhé jsem navrhl ve sněmovně projednat projekt na transformaci sídliště ve Šluknově, který přinášel naději nejen Ústeckému kraji.“ Jakou naději by přinesl komukoliv jinému než právě kraji? Je na místě, aby stát dotoval transformaci sídliště – kdekoliv? Není to opravdu spíš v komp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Čí zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

12:16 Jiří Paroubek: Čí zájmy vlastně hájí prezident Pavel?

Už dlouhou dobu si myslím, že prezident Pavel je zcela pod vlivem lidí ze svého bezprostředního okol…