Za špatnými rozsudky bývají často prohřešky soudců proti dobrým mravům. Ve veřejném mínění je zakořeněna důvěra ve všemocnost zákonů a odtud pramení víra, že by samozřejmě přestali hřešit, kdybychom měli zákon, jenž by umožnil jejich trestání. Jenže ve skutečnosti to je stejné jako ve všech oblastech veřejného života, v nichž dochází k bezpráví: zákony máme a chyba není v jejich nedokonalosti, ale v chování držitelů moci, kteří s nimi nakládají.

Zákon stanoví, co je kárným proviněním soudce, popř. soudního služebního funkcionáře: je to zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Kárným proviněním předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu je též zaviněné porušení povinností spojených s jejich funkcemi. Dlužno podotknout, že tato definice je neurčitá a umožňuje nejednotný výklad. V evropské legislativě se nacházejí přesnější.

Jiný zákon určuje postup při vymáhání kárné odpovědnosti. Mimo jiné stanoví, že všichni předsedové soudů a také prezident republiky, ministr spravedlnosti a částečně veřejný ochránce práv mají postavení kárných žalobců. K projednání jejich žalob byl zřízen kárný soud. Jenže to příliš nefunguje, protože kární žalobci volají své stavovské kolegy k odpovědnosti velmi neradi. Stěžovatelům z řad běžných občanů se většinou snaží namluvit, že k poklesku nedošlo a k reptání není důvod, vždyť špatné rozhodnutí lze napravit opravným prostředkem (zloděj, jemuž policie vzala lup a vrátila jej okradenému, by asi podle nich neměl být trestán).

Mezi kárnými žalobci a stěžovateli dochází často k nedohodě o tom, jak vykládat výše uvedenou definici kárného provinění. Držitelé moci ji v zásadě vysvětlují tak, že soudce nesmí být trestán za nesprávné rozhodnutí. Takový pohled se považuje za jednu z pojistek soudcovské nezávislosti: kdyby se měl soudce bát, že kvůli omylu přijde o talár, asi by váhal s vyvoláním nevole obžalovaného a raději by trestal nepřiměřeně mírně nebo vůbec.