Stále ještě doznívá  kauza Rath, zvlášť oživší zveřejněním vězeňských fotografií vazebně stíhaného poslance a jeho společníků v bulvárním deníku Blesk.

Nepředvídatelné darebáctví dvou pokleslých zaměstnanců Vězeňské služby ČR, z nichž jeden fotografie Blesku prodal za pár drobných,  údajně vyprovokovalo předsedu vlády Petra Nečase k dalšímu z jeho pověstných siláckých gest, jimiž občas zahání pocit bezmoci: prý požadoval okamžité odvolání z funkce generálního ředitele Vězeňské služby ČR Jiřího Treglera, „kovaného“ odborníka se speciálním vysokoškolským vzděláním, mnohaletou zkušeností ředitele věznice a s čistýma rukama.

Všechno špatné může být nakonec k něčemu dobré. Platí to i pro tuto událost. Žijeme v Absurdistánu, v němž úniky informací z databází ozbrojených sborů a státního zastupitelství již patří k folkloru. Pachatelé jejich vynášení tradičně unikají odhalení, i když po každém dalším úniku se příslušné orgány znova vydávají po stopě. Dosud se nestalo, že by kvůli tomu „přišel o hlavu“ nějaký ředitel ozbrojeného sboru nebo vedoucí státní zástupce. Ve Vězeňské službě ČR jsou úniky dat vzácné. Přesto by  Jiří Tregler byl odvolán jako první. Zaplatil by za nedokonalost informačního systému, zděděného po předchůdcích.

Co se až dosud nepodařilo policii civilní i vojenské, zpravodajským službám a státnímu zastupitelství, překvapivě rychle zvládla Vězeňská služba ČR. Její policejní složka spolu s vývojářem Microsoftu  identifikovala místo, kde k úniku došlo a nakonec i pachatele. Důkazy doslova „naservírovala na stříbrném tácku“ Generální inspekci bezpečnostních sborů, která neprodleně zahájila úkony trestního řízení proti odhaleným dodavatelům Blesku, přivlastňujíc si před veřejností rozhodující část zásluh za mimořádně zdařilý lov.

K „lízání smetánky“ se nehlásí jen Generální inspekce, která po převzetí důkazů aspoň odvedla svůj díl profesionálního výkonu, ale i ministr Jiří Pospíšil, který při rozhovorech s novináři důsledně používal zájmeno „my“, ač podíl ministerstva i jeho osobně na úspěchu byl nulový.