Takových frází slyšíme mnoho na každém rohu a není od věci se nad nimi zamyslet. Tak nějak neřešíme žádnou podstatu. Snažíme se smést následek příčiny pod koberec a už to nerozebírat. Nabrali jsme přesvědčení, že my, „chudá“ Česká republika si nemůžeme dovolit někomu pomáhat, případně pomáhat nechceme, protože není důvod. Však problémů máme vlastních dost. Ovšem je to pravda?

Tak především jsem zaregistroval argument, že běženci nejsou vůbec chudí. Mají pěkné oblečení, mají telefony a v neposlední řadě si zaplatili za přepravu do vysněné Evropy. Vycházíme z pocitu, že válkou zasažen Syřan se ráno probudil, odhodil deku z postele, prodal dům a odjel do Evropy? To by zřejmě nefungovalo. Předpokládám, že kdo ze Sýrie mohl utéct a měl na to peníze, už to určitě dávno udělal. Skutečnost je taková, že uprchlíci na svých cestách tráví i několik let. Někteří z nich strávili několik let v Turecku, Tunisu a dalších zemích, aby dále mohli pokračovat.