Nejlépe jsou na tom, stejně jako v minulosti, přikyvovači. Za nic nikdy nemůžou, ale hlavou kývou v rytmu stakata kýve-li chlebodárce, či stejně rychle vrtí ze strany na stranu, v případě, že projevil nelibost. A přitom mají pocit, že jsou to oni, kdo řídí svět.

Krásným příkladem je titulek z úterního tisku „Tvrdíkova CEFC v londýnské aukci vydražila obraz za 300 milionů korun“ a to krátce poté, co 200 milionů nalila do fotbalového klubu a další stovky do nemovitostí a nákupů firem, a to všechno je Tvrdíkovo-Hrubé.

No, aby nebylo. V každém závodě má největší slovo vrátný.