Na jedné straně je dialektika založená na kauzalitě a logice, prostřednictvím které se vyjadřují a na kterou důraz kladou zejména kritici současného multikulturalistického diskurzu. Na druhé straně jsou morální relativisté, kteří obvykle názorově se současným realizovaným diskurzem souzní.

Zatímco kritici diskurzu na podporu svých argumentů uvádějí jako fakta četné konkrétní historické zkušenosti a apelují na vnímání podstaty logiky věci, příčiny a následky dějů, relativisté jim oponují sadou svých domněnek,  které vycházejí z jejich přání a jež považuji a vydávají za stejně hodnotné "argumenty", jako ozdrojovaná fakta.

Značný problém při vytváření kvalitního dialogu vidím zejména na straně morálních relativistů. Mylně se domnívají, že všechny názory jsou si rovny a všechny ideologie a náboženství také. Proto dle nich mají automaticky všichni právo na respekt. Není tomu tak. Vágní povrchní řeči založené na nepodložených domněnkách a zbožných přáních rozhodně nemají stejnou obsahovou hodnotu jako názor podložený relevantními kvalitními ozdrojovanými  fakty, důkazy a konkrétními zkušenostmi. Stejně tak ideologie a náboženství, která jsou v rozporu s lidskými právy a páchají útlak, bezpráví a násilí nejsou stejně lidsky hodnotná jako ideologie demokratické, které jsou založené na dodržování lidských práv a moderním právu jako takovém.

Morální relativismus je tedy naprosto tragický scestný a nebezpečný styl uvažování, který významně nahrává především všem manipulátorům a podvodníkům. Morální relativisty lze velice snadno zmanipulovat a zneužit. Morální relativisté velmi rádi podporují vágní vyprázdněné projevy. Vyhovují jim na nich  nic neříkající proslovy, které dle jejich módního relativizování údajně mají hodnotu. Morální relativisty naopak dráždí přímé a jasné vyjadřování. Vadí jim konkrétně popsaný status merita věci, který bývá v přímém vyjadřování jasně uveden. Relativisté preferují mlžení a hovory o ničem konkrétním, co by dávalo smysl. Podezírám morální relativisty, že tímto svým postojem umě maskují svoji nevědomost, oportunismus a neschopnost si vytvořit vlastní názor.

Obliba  relativismu je v současné době na vzestupu, neboť je establishmentem a elitami potažmo médii v dialozích upřednostňován a u veřejnosti podporován. Kontinuální dlouhodobá relativizace takřka všeho vede občany k dezorientaci a může přispět k následnému úpadku hodnot.