Rozvody a homosexualita – do těchto dvou slov lze shrnout bitvu, odehrávající se v těchto dnech za branami Vatikánu. Již týden zde biskupové z celého světa diskutují o postavení manželství a rodiny v dnešním světě. Jde o jednu z oblastí, pro níž je církev dlouhodobě v nemilosti bezvěrců, liberálů či příslušníků jiných náboženství. Výdobytky moderní sexuální revoluce jsou pro ně stejně tak svaté, jako pro katolíky pravdy víry.

Synoda v područí liberálů

Biskupská synoda o rodině však stojí za zvláštní pozornost nikoli proto, že by tyto příkopy mohla ještě více prohloubit, ale z přesně opačného důvodu – že by je mohla zahladit. Lidé bez víry se dnes totiž nenacházejí jen za hranicemi církve. Působí po mnoho desítek let i v církvi samotné, často i na vysokých církevních postech. Také na právě probíhající synodě jich není zrovna málo – a mnohé z nich (Kasper, Daneels, Schönborn, Forte, Cupich, Maradiaga, Dew, Spadaro a další) pozval osobně papež František. O každém z výše uvedených jmen by šlo popsat stohy papíru, z nichž by bylo zřejmé, že církevní úřady jsou tím posledním místem, kde mohou být něčím užiteční. Všichni svorně navrhují změny v církevní praxi, jež jsou neslučitelné s nerozlučitelností manželského svazku či s učením o protipřirozenosti homosexuálních aktů.

Barevná revoluce již i v církvi

Bohužel nejsou sami, kdo chtějí v církvi vyvolat barevnou – totiž duhovou – revoluci. Tak například mezi německými, švýcarskými či francouzskými účastníky synody snad není ani jeden biskup, jenž by hájil již jednou závazně stanovenou, a proto i neměnnou nauku katolické církve, týkající se šestého Božího přikázání.

Pokud jste katolíci, popadněte růženec a bombardujte nebesa

Na opačném pólu názorového spektra jsou pak především biskupové z Afriky. Ti se již na loňské mimořádné synodě, manipulované papežem Bergogliem a jeho spřízněnci ze sekretariátu synody (Forte, Baldisseri) ve prospěch „reforem“, prokázali jako nejspolehlivější obhájci tradičního učení a praxe. Spolu s americkým kardinálem Burkem, jehož papež krátce po mimořádné synodě zbavil funkce, která mu zajišťovala účast i na synodě řádné. Zařadit k jedné z těchto skupin jediného českého účastníka královéhradeckého sídelního biskupa Jana Vokála není vůbec snadné – mezi českými a moravskými biskupy je málo tak nečitelných postav, jako právě on.