Tyrolské setkání Bilderbergu je u konce, operace Bilderberg však „vesele“ běží dál. Letošní setkání transatlantických „elit“ v ostře střeženém hotelu Interalpen nedaleko Telfsu bylo z řady důvodů výjimečné.

Jednání navazovalo na summit G7 (ve skutečnosti G1 + šest vazalů), jenž se konal pouhých 25 km od hotelu na bavorském zámku Elmau. Jak již napsal Petr Hájek, po sedmičkovém prázdném NIC, opakujícím mantru o protiruských sankcích a klimatickém velebyznysu (co takhle sankce proti klimatu?), přišlo skutečné jednání o skutečných tématech, majících vliv na náš každodenní život.

Policie ve službách stínové mafie

Kontrast mezi oběma akcemi dokonale ilustruje přístup organizátorů obou akcí k médiím. V případě G7 se všichni novináři měli jako v bavlnce: guláš a pivo zdarma, suvenýry na památku, velké tiskové středisko s veškerým vybavením, vstřícní pořadatelé i policie. Pokud jde o zasedání Bilderbergu, na něž se přesunuli i mnozí účastníci summitu, tak těm několika skutečně nezávislým novinářům (korporátní média a jejich presstituti – snad jen s výjimkou deníku Guardian - o Bilderbergu neinformují mimo jiné proto, že se jej aktivně účastní), referujícím o okolnostech a průběhu akce, se místo tiskového střediska dostalo zcela odlišného typu pozornosti.

Opakující se perlustrace, důkladná prohlídka automobilů na kontrolních stanovištích v okruhu 50 kilometrů od místa jednání, výslechy a noční přepadovky v přilehlých penziónech a hotelích, v nichž byli novináři a někteří aktivisté ubytováni. Za průnik do zakázané zóny hrozila pokuta ve výši 500 euro či několikadenní žalář.

K tomu všemu bezletová zóna, vojenské radary, obrněná vozidla, stovky policistů rozesetých po okolních lesích. To vše na náklady rakouských daňových poplatníků - nechtěně sponzorujících své vlastní zotročení "soukromým" spolkem globalistů.