Díky tomu, že travní porosty zadrží 40x větší objem vody než kukuřičné pole a 30x více vody než pole osázené bramborami, neskončí značná část vody rychle v řekách a zásadně tak snižuje rozsah povodní.

Bohužel je vlivem těchto extrémních přírodních podmínek v první řadě ohroženo krmení dobytka a jeho zásobení. Kvůli letošním dešťům budou farmáři hospodařící na loukách a pastvinách schopni sklízet krmení pro zvířata ve formě senáží až od poloviny června, přestože standardní období pro senážování trvá od poloviny května do konce června. Budou mít tak jen třetinu obvyklé doby na to, aby udělali první zásoby krmení na zimu. To znamená problémy s kapacitami pro sekání, obracení, nahrabování, sběr hmoty s řezáním a svážení krmení k farmám. V druhé řadě znemožňují nadměrné srážky i výrobu sena, která bude muset být odložena na pozdější období.

Posun sklizně přitom způsobuje stárnutí porostů a vzhledem k množství vody a rychlému růstu jejich polehávání. Následný vysoký podíl vlákniny a nižší podíl živin vede k dalšímu zhoršení kvality sena a senáží. „Jedná se o stejnou komplikaci, jakou představují v nížinách mokré žně,“ říká Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí. Nižší výživná hodnota krmení samozřejmě znamená nižší dojivost a nižší přírůstky.