Kousek vedle metra Křižíkova vidím dopoledne autobus s nápisem Schulz. Říkám si, chce neúspěšný kandidát SPD na kancléře opustit politiku a dát se na přepravu cestujících, má takříkajíc ještě jedno želízko v ohni?
Pokládám v tomto smyslu otázku řidiči, který pokuřuje vedle autobusu; když už jsem se s ním dal do řeči, ptám se ho, co říká výsledku voleb v Německu.
Poznamenávám, že v tom teď mají v Německu pěknou bramboračku, koalice jménem JAMAICA - CDU/CSU, Zelení a Svobodní demokraté – je kombinací přece jen trochu výstřední, nic jiného se ale sestavit nedá, když Martin Schulz okamžitě po vyhlášení výsledků zavelel: „SPD do opozice".
Celkem souhlas, ale prostě dopadlo to, jak to dopadlo; jinak Německo takové lehké plesknutí (Klaps) potřebovalo, říká řidič Manfred.
Hovoříme o důvodech úspěchu AfD, jedno z hodně přetřásaných vysvětlení je, že za tím je i globalizace a znejistělí spolkoví občané. (V Německu je pro tuto skupinu nejvíce frekventován výraz „abgehängt" – volný český překlad zhruba „zavěšení do průvanu"). Já si její konkrétní dopady stále nedovedu představit, nejedná se o pouhou floskuli, na kterou lze svést kdeco?
Ne, ne, odpovídá Manfred, v našem přepravním byznysu se to například projevuje tak, že se na trh dostávají nadnárodní firmy jako je ARRIVA. Místní přepravci mají potíže, já jsem například měl firmu, kterou jsem nebyl schopen udržet.
Dříve si při objednávání přepravních služeb lidi řekli, tak si vezmeme tady Hanse z nejbližší vesnice/městečka, dneska je to jinak.
Jeho bývalý šéf musel s přepravou turistických skupin taky skončit, provozuje teď jen linkové autobusy.
Jsou ovšem i jiní, kteří na globalizaci vydělali, připouští Manfred.
Se jménem firmy Schulz jsou sem tam potíže. Nedávno si jejich služby objednala skupina členů CDU z nedaleké pobočky strany.
Když předjel autobus s nápisem Schulz, lehce to čekající křesťanské demokraty znejistilo. V duchu politického pluralismu se ale se situací rychle smířili a ozdobili záď autobusu transparentem CDU Forever, jak původně plánovali.
Ovčáček z Kostariky
V hotelové hale v Drážďanech, kam jsem vyjel zkoumat povolební náladu, jsem v pondělí dopoledne zahlédl chlapíka hodně podobného Ovčáčkovi. Byl z Kostariky - řekl jsem mu, ať si anglicky „vygúgluje“ „mluvčí českého prezidenta“.
Asi za osm hodin se vracím do Prahy a zastavuji se na benzinové stanici před Teplicemi.
Koho tam nevidím, no přece kostarického Ovčáčka, to už jsem ho musel vyfotit – jak jsem koupil, tak prodávám.
Je to všechno jenom náhoda?
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
