AfD (Alternative für Deutschland - Alternativa pro Německo) se v eurovolbách v roce 2014 dostala do Evropského parlamentu; v zemských volbách 2014 do parlamentů Saska, Brandenburska a Duryňska. V roce 2015 následovaly Hamburk a Brémy.

Za dva týdny

Do zemských voleb ve třech spolkových zemích Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku zbývají dva týdny, volí se 13. března. Zavedené strany CDU, SPD, Zelení, Die Linke a FDP s obavami očekávají, jak se na jejich volebním výsledku „podepíše“ migrační krize a kolik jim z jejich podílu „uloupne“ nováček AfD. Předpovědi volebního výsledku AfD hovoří o 10 – 17 %. V souvislosti s migrační krizí nabývají tyto volby zvláštního významu. Pokud bude úspěch AfD zvlášť výrazný, bude to pro zavedené strany tvořící koalice znamenat vážné varování.

Zvát či nezvat?

Má se AfD do předvolebních televizních diskusí zvát? Mnozí si všímají rychlého vzestupu strany v posledních letech i časté účasti jejích zástupců na politických talk show na obrazovce.

Na druhé straně – nezvat AfD by znamenalo ozdobit ji gloriolou mučedníků. Na levicovém portálu Červený luňák (Roter Milan) se dočteme: “V demokracii musí mít každá strana právo veřejně zastávat své názory. Pokud je dostatečně velká, musí být zvána i do důležitých politických debat. AfD je v průzkumech na10 – 15 %, její potenciální voliči tu jsou, ať se nám to líbí nebo ne. Těm 10 – 15 % je třeba naslouchat, protože jinak bude AfD hrát roli oběti a nakonec se dostane do Bundestagu s 25 %, což si jistě nikdo nepřeje“.

Uprchlíci „přišli vhod“

Uprchlická krize „přišla AfD vhod“, místopředseda Gauland ji už minulý rok označil za „dárek“. Po vnitrostranickém boji o vedení se na podzim do čela strany postavili Frauke Petryová (nahoře na snímku) a Peter Meuthen, křídlo liberálních ekonomů Bernharda Lückeho a Hanse-Olafa Henkela (bývalého předsedy Svazu průmyslníků) ze strany odešlo a založilo novou stranu ALFA. Svůj krok vysvětluje Henkel jako reakci na posun AfD doprava.