Milan Faltus: Skok T(G)M a paní Göringová z Lipska

11.12.2018 21:35

V osmdesátých letech jsem jako překladatel často jezdil do Lipska, kde se konaly hardwarové a softwarové kurzy výpočetní techniky u firmy Robotron. Moji „svěřenci“, českoslovenští technici a programátoři, často hovořili o tom, že byli tancovat v Connewitz. Tuto čtvrť na okraji Lipska počeštili na „Konvičky“ – celá věta tedy zněla: „Včera bylo v Konvičkách zase veselo“.

Milan Faltus: Skok T(G)M a paní Göringová z Lipska
Foto: Archiv
Popisek: Tomáš Garrigue Masaryk

Proto, když jsem se nedávno dočetl, jak se v této obci vyznamenal Tomáš Garrigue Masaryk, vlastně tehdy ještě Tomáš Masaryk, věc mne zaujala a blíže jsem ji prozkoumal.

V poslední době se Connewitz stalo pojmem coby sídlo levicově-alternativní scény, jedné ze tří „nejslavnějších“ v Německu – vedle hamburské Schanze a Rigaer Straße v Berlíně.

O význačných dnech jako jsou 1. máj nebo Silvestr se tu pravidelně konají bitky mezi levicovými aktivisty a policií, o létající dlažební kostky a pytlíky s barvou není nouze. Prostě – časy se mění.

Skok T(G)M a paní Göringová z Lipska

Známé přísloví praví: Nevděk světem vládne.

V tomto smyslu by si mohla stýskat paní Göringová nebo její potomci z Lipska. Pochvaly za její činy ve prospěch ČSR se jí během oslavování stého výročí založení ČSR nedostalo, její jméno během slavnostních projevů nepadlo. A přitom …

Přitom se „zasloužila o republiku“ více než leckterý revolucionář „na poslední chvíli“, který s o to větší radostí shazoval koncem října 1918 rakouské orly a orlíčky na pražských budovách i jinde.

Její zásluha má lehce cimrmanovské rysy, jelikož jde o situaci následující:

Paní Augusta Göringová, majitelka lipského penzionu, ztratila při vystupování z loďky plující na říčce Pleiße na břeh rovnováhu, spadla do vody a začala se topit.

Kdyby se toto jednoho červencového dne roku 1877 neodehrálo, kdovíjak by to s Československou republikou dopadlo, byla-li by vůbec vytvořena.

… ale jedno po druhém

Penzion paní Göringové

Majetná vdova paní Augusta Göringová vlastnila v lipské Keilstraße penzion (foto níže vpravo). Díky obchodním stykům se znala s rodinou Charlotty Garriguové z Nového Yorku a tak mladá Charlotta v penzionu občas pobývala.

Ve svých sedmnácti letech se totiž pozdější choť prvního československého prezidenta rozhodla pro dráhu klavíristky. Vybrala si Lipsko, které bylo v druhé polovině devatenáctého století kosmopolitním kulturním střediskem s vynikající hudební scénou. Mimoto tu byla věhlasná univerzita s čilým studentským životem. Narodila se tu i klavíristka Clara Schumannová, která Charlottě imponovala; předsevzala si, že se pílí vypracuje tak, aby se jí vyrovnala.

Po třech letech usilovného cvičení se ale Charlotta „přecvičila“ - poškodila si cvičením ruku natolik, že ve studiu lipské konzervatoře nemohla pokračovat. Vrátila se tedy ke své rodině do Ameriky.

Setkání s Tomášem Masarykem

S rodinou Göringů udržovala písemný kontakt a tak se dozvěděla, že mají na bytě „zajímavého mladého muže s doktorátem z Vídně“.

Charlotta se do Lipska pravidelně vracela a tak tu při své návštěvě v červnu 1877 stanula tváří v tvář Tomáši Masarykovi, který se do Lipska vypravil studovat teologii a filozofii. Bydlel v penzionu paní Göringové se svým vídeňským svěřencem Alfredem Schlesingerem, jehož otec Masarykovi studijní pobyt financoval.

Okamžik, kdy Masaryk poprvé viděl svoji celoživotní partnerku, líčil své dceři Alici při pozdější návštěvě Lipska takto – stáli přitom před penzionem paní Göringové a Masaryk ukazoval na okno ve třetím patře:

„Podívej se Elis, z tohoto okna jsem viděl mamu poprvé. Mnoho jsem o ní slyšel od její přítelkyně Hedviky Göringové, dcery naší domácí. Dočkal jsem se. Před domem zastavil kočár, z něhož vystoupila mladá Američanka, beze spěchu zaplatila vozkovi, pozorně předala zavazadla domovníkovi a vešla do domu. Zanedlouho vstoupila do našeho salonu a domácí ji představila. Podala mi ruku s milou jistotou a vlídným úsměvem. Tož to bylo poprvé, co jsem mámu spatřil.“

Na první pohled

Mladá Američanka mu imponovala přirozeným sebevědomím, vzdělaností i hlubokým zájmem o tak různé vědní obory jako matematiku a filozofii.

V tomto smyslu došlo hned napoprvé k nenucené diskusi, kdy se oba přesvědčili, že ačkoliv přicházejí z odlišných a vzdálených koutů světa, leckteré jejich názory na chod lidské společnosti i víra v demokratické a mravní ideály jsou si podobné.

Masarykovy dosavadní zkušenosti s ženami nijak vzletné nebyly. V Charlottě okamžitě rozpoznal výjimečnou ženu, se kterou si porozumí.

S odstupem o ní řekl:

„Byla krásná, nekompromisní a nikdy nezklamala. S ní jsem dostal do života to nejlepší.“

Zatímco mladý Tomáš už po měsíci dospěl k rozhodnutí, že Charlottě vyzná lásku a požádá ji o ruku, na straně Charlotty se věci tak rychle nevyvíjely.

V první řadě tu byl její otec, Rudolph Garrigue, který známosti nijak nakloněn nebyl. Dceru varoval:

„V Americe je demokracie a naprostá náboženská svoboda, v Rakousku nadvláda aristokracie a římsko-katolické církve.“

Výlet do Connewitz

Něco přes měsíc od prvního setkání, 24. července 1877, se vypravila společnost skládající se z obyvatel penzionu v Keilstraße včetně paní majitelky, paní Göringové, na výlet.

Cílem byla vesnice Connewitz (Koněvice - viz dobová pohlednice vlevo), původně stará lužicko-srbská osada, díky hustým lesům a romantickým zákoutím oblíbený výletní cíl obyvatel Lipska.

Zde chtěl mladý Tomáš přednést vyznání. Součástí výletu byla i projížďka na loďce.

Když loďka přirazila ke břehu, vyskočil na něj jako první Masaryk, po něm syn paní Göringové Carl. Teď byla na řadě tělnatá paní Göringová.

Pád a skok

Té se ovšem zvrtla noha a spadla do řeky. Účastníci výletu propadli panice. Byl to Tomáš Masaryk, který se jako jediný nerozmýšlel a skočil do vody, aby paní Göringovou zachránil. Nebylo to jednoduché, jednak kvůli její rozložité postavě, jednak kvůli vodou nasáklým sukním a spodničkám, které měla na sobě. Masaryk se přitom teprve nedávno zotavil z jaterní choroby, kterou od května trpěl.

Jednu chvíli byli oba pod vodou. TGM o události, kterou zažil ještě jako Tomáš Masaryk (TM), později vykládal v tom smyslu, že se už smiřoval s tím, že nastala jeho poslední hodinka.

Nakonec se po delším boji s živlem dobrá věc podařila, paní Göringová byla vytažena na břeh, tedy jak ona sama měla pochvalně prohlásit: ENDE GUT, ALLES GUT.

Nemyslete si, že jste mě nějak ohromil…

Od té, od které by ho zvlášť potěšila, od Charlotty, se ovšem pochvaly nedočkal. Prohlásila:

„Nemyslete si, že jste mě nějak ohromil. To by udělal každý slušný člověk.“

Při zpáteční cestě do Lipska Masaryk ztratil vzhledem k prochlazení a vyčerpání vědomí a probudil se až druhý den v penzionu. Tam se o něj osazenstvo pečlivě staralo, dokud nebyl zcela vyléčen.

Charlotta, které v rodině říkali Charlie, ovšem skok neskok odcestovala podle svého původního plánu; o chystaném Masarykově vyznání nic netušila. Před návratem do USA jela ještě navštívit své německé přátele v Erfurtu a jinde.

Buď anebo

To Tomáše Masaryka zamrzelo a podle toho jednal. Pod vlivem zážitku, při kterém hleděl tváří v tváři smrti, usoudil, že nebude nic odkládat. Sedl a napsal Charlottě dopis, ve které jí vyznal lásku a požádal o ruku.

Jelikož byla její odpověď nejednoznačná, hned po uzdravení se za ní vypravil. Zakrátko se mu ji podařilo přesvědčit, že si ji zaslouží. V pátek 10. srpna 1877 se u středověkého hradu v Elgersburgu jižně od Erfurtu Charlie a Tomáš zasnoubili. V březnu 1878 se v Novém Yorku koná svatba.

Vezmeme-li to hezky pozpátku, vidíme jasně, že svatbě Tomáše s Charlie a jejich společnému životu značně napomohla paní Augusta Göringová z Lipska. Jednak zprávami přes oceán o rakousko-uherském doktorandovi a zvláště – i když nechtěně – svým pádem do studených vod říčky Pleiße.

Charlotta byla Masarykovi velkou oporou a v mnohých okamžicích ho „vedla“ tak, jak to odpovídalo zájmu samostatného československého státu.

O TGM jsme mohli přijít

Když byl útoky na svou osobu dokonce i ze strany svých studentů na pražské univerzitě během hilsneriády* kolem roku 1900 tak znechucen, že uvažoval o emigraci do Ameriky, byla to Charlotta, která trvala na tom, že jeho místo je tady, že ho tady čekají ještě velké úkoly.

Sečteno, podtrženo: Nebýt paní Göringové, není jisté, zda by se Charlotta stala Masarykovou chotí. A nebýt Charlotty po Masarykově boku, není jisté, zda by Československo v jeho klasické podobě vůbec vzniklo.

Nestálo by za to se na Hradě zamyslet nad tím, zda by si paní Augusta Göringová z Lipska nezasloužila nějaké ocenění in memoriam, třeba Řád T.G.M.!?

Mělo by to určitý půvab – v druhé polovině devatenáctého století jí Masaryk zachrání život, v první polovině jedenadvacátého století dostane Masarykův řád.

* Pozn. Masaryk vyvracel tehdy rozšířený „názor mas“, že se u vraždy Anežky Hrůzové z Polné údajným pachatelem Židem Leopoldem Hilsnerem jednalo o rituální vraždu.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinamiPublikováno se souhlasem vydavatele.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Ing. Tomáš Jirsa, MBA byl položen dotaz

O Německu si nedělám iluze

Naopak si myslím, že je strůjcem stávající ekonomické krize, ale lze mu vyčítat, že chce svým lidem pomoci? Není spíš smutné, že to nedělají i ostatní? To, že na to nemají je to, co by se mělo řešit, nemyslíte?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štěpán Křeček: Jak cenový strop promění trh s ropou?

7:34 Štěpán Křeček: Jak cenový strop promění trh s ropou?

„Západní země zavedly cenový strop na ruskou ropu přepravovanou po moři. Cenový strop na úrovni 60 d…