V devatenáctém století nebyla Praha hlavním městem a proto v ní nedošlo k zuřivým přestavbám a dokonce ani komunisté po roce 1948 (mimo panelových sídlišť) napáchali málo škod, poněvadž obecně málo stavěli. Střed Prahy tak zůstal barokním městem na středověkém románsko-gotickém půdorysu.

Po roce 1989 vtrhli do Prahy necitliví investoři, kteří chtějí na každém kousku země vydělat a začali devastovat Prahu. Nejen, že z bytů nadělali kanceláře a hotýlky, ale začali stavět domy, které nerespektují výjimečnost Prahy a jsou stejně nudné jako kdekoliv jinde na zeměkouli.

Seznámil jsem se s projektem, který pro Žižkov navrhla arch. Jiřičná o které se hovoří jako o světové hvězdě, poněvadž působila v Londýně.

Světová hvězda to není. Je to slušná, ale průměrná architektka jako byl průměrným její přítel Kaplický. Díváme-li se na Londýn, najdeme mnoho zbytečných exhibujících staveb v čele s trapnou Okurkou. Londýn by určitě neměl být pro Prahu vzorem.

Sociální prostředí, které městská výstavba spoluvytváří, je velmi důležité pro zdravý chod města. Současný přebujelý turismus řadu měst zdevastoval. Praha je jedním z těch silně postižených turistickou okupací.