Epidemie koronaviru Covid-19 je za vrcholem, přísná opatření se postupně uvolňují. Média tématu věnují méně prostoru, než ještě nedávno, a zase se vrací k politickým tématům a oblíbeným klišé. Měly však zaznít určité skutečnosti, o nichž se dosud nemluvilo.

Netopýří polévka, nebo převržená zkumavka?

Koronavirus Covid-19 bude s námi dlouho, možná zůstane navždy. Není to virus pravých neštovic, který bylo možno vymýtit. Virus neštovic neměl zvířecí hostitele a měl účinnou vakcínu, proto mělo smysl očkování ve velkém rozsahu, což se povedlo. Pokud je koronavirus Covid-19 přirozeného původu, možná z netopýrů, pak se ho nikdy nezbavíme, podobně jako chřipkového viru. Pokud je ale umělého původu, což si nemyslím, pak tu šance na vymýcení viru je, pokud si nenajde zvířecího hostitele. Otázka je, kdo široké plošné očkování zaplatí, jak se k věci postaví odpůrci očkování a jak se k nim postaví ministr zdravotnictví. S koronavirem Covid-19 se dříve či později setká každý z nás, možná ale jen většina. Jak setkání dopadne, záleží na mnoha okolnostech: v jaké kondici budeme my, v jaké kondici bude virus, kolik viru bude atd. Velikost dávky infekčního agens, viru v tomto případě, je pro vývoj infekce důležitá.

Jaký bude, až se s ním setkáme?

Koronavirus Covid-19 je RNA virus, podobně jako chřipkový virus. RNA je méně stabilní než DNA, vzhledem drobnému chemickému rozdílu ve struktuře molekuly. My lidé, další živé organismy i většina virů máme uloženou genetickou informaci ve svých buňkách ve stabilní DNA. Některé viry mají svoji genetickou informaci uloženou na RNA, která je méně stabilní. RNA viry snáze mutují, rychle se mění a tak je otázka, jaký ten virus vlastně bude, až se s ním setkáme. Díky přísným karanténním opatřením omezujícím možnost přenosu viru jsou znevýhodněny virulentnější a nebezpečnější formy viru. To zvyšuje šanci, že se setkáme s méně virulentním a méně nebezpečným virem a je tedy vyšší šance, že setkání s ním přežijeme. Čím později, tím lépe. Vyvíjely se tak i epidemie v minulosti.