Netajím se tím, že mi celá hysterie a panika kolem epidemie koronaviru COVID-19 přijde přehnaná. V první řadě způsobují hysterii a paniku media hlavního proudu, zejména Česká televize. O objektivitě jejího zpravodajství by se dalo s úspěchem pochybovat. Bohužel, její informační servis je přes rozsáhlou kritiku stále tendenční.
Panika? Na demonstrace se ovšem chodí
Témata, která dominovala obrazovce před několika týdny, jsou zapomenuta. Kdo pak si na ně ještě vzpomíná? Za kolik týdnů bude zapomenut koronavirus? V současné době tu máme epidemii chřipky s desítkami úmrtí, což média nezajímá. Ročně zemře na chřipku a komplikace kolem 2000 lidí. Na jiné infekční nemoci umírají ročně stovky až tisíce lidí, zcela bez zájmu médií. V Česku máme tři případy onemocnění, ale mnohé obchody jsou vykoupené, není mouka, rýže, těstoviny atd. Na demonstrace se ovšem chodí, ač to je skvělé místo k přenosu různých infekcí. Jsem zvědavý, jak se koronavirus projeví tam.
Proč nenasadí skvělého Daniela Stacha?
Ptám se, proč Česká televize nepořádá kulaté stoly s odborníky virology a epidemiology, kteří by nám vysvětlili, o co jde, co je možné, co ne a jaká jsou reálná či nereálná nebezpečí. Novináři to viditelně neumí. Vždyť televize má skvělého Daniela Stacha, který by jistě vše zvládl dobře moderovat. Zažil jsem ho na několika vědeckých setkáních, byl výborný a dobře reagoval i na mé otázky. Proč takové kulaté stoly už neběží? Že by televize neměla odborníky? Sám bych jí několik jmen poradil. Lékařské fakulty, v Praze máme tři, mají řadu odborníků. K tomu Akademie věd a další ústavy. Rozhodně by se dala uspořádat řada kulatých stolů na mnoho večerů. Děkani a rektor jsou osvícení lidé, ti vše jistě podpoří. Aspoň by bylo v televizi něco zajímavého a ne takové hrůzy, které televize vysílá teď.
Virologii jsem viděl zblízka
V druhé řadě existují různé konspirační teorie. Prý je koronavirus americká zbraň proti asijským mužům a přátelům Číny apod. To se těžko vyvrací, když nemáme k dispozici informace tajných služeb, ale vzhledem k současné technologické úrovni to nepovažuji za pravděpodobné. Sám jsem se totiž věnoval virologii v 80. a 90. letech 20. století. Studovali jsme některé viry ve vztahu k některým typům rakoviny. Příkladem je vztah papilomavirů a rakoviny děložního čípku u žen. Dále jsme vyvíjeli nové očkovací látky proti virovým infekcím pomocí manipulací s DNA a jejího sekvenování. Nobelova cena za sekvenování DNA byla udělena v roce 1980 (Walter Gilbert a Frederick Sanger). Já jsem zaváděl sekvenování virové DNA v našem ústavu koncem 80 let. Bylo to velmi náročné na šikovnost, pracoval jsem s gely dlouhými půl metru a tenkými několik desetin milimetru. Po několika dnech končil pokus tím, že jsem četl „žebříčky“ na rentgenovém filmu proti oknu pěkně „písmenko“ po „písmenku“ A-C-G-T a laborantka to zapisovala na papír. Zvládali jsme několik stovek „písmenek“ v jednom pokusu. Metody sekvenování DNA se vyvíjejí. V letech 1990 až 2000 stálo sekvenování lidského geonomu dvě miliardy dolarů. V roce 2014 byla dosažena hranice tisíc dolarů za sekvenování lidského genomu. Nedávno jsme vybudovali sekvenační středisko používající nejmodernější metodu sekvenování DNA na Lékařské fakultě v Olomouci. Za den zvládne statisíce až milión „písmenek“. Sekvenování jednoho vzorku stojí asi jako lepší zmrzlina. Problém není vlastní sekvenování, ale počítačové zpracování ohromného množství dat.
Na ptáky (nejen) jsme malý páky
Ze sekvencí DNA lze vyčíst náchylnost k různým nemocem a vyrábíme na to i komerční kity. Nicméně pokud se týče porozumění „jazyku života“, jsme více méně na začátku. Už umíme písmenka, slabiky, snad jednodušší slova, ale věty nám stále unikají. O celé knize nemluvě. Že bychom uměli uměle vyrobit život, to neumíme. Umíme vložit nějaký gen, aby rostlina byla odolná na určitý herbicid nebo aby kvasinka vyráběla určitou látku. Abychom ale vyráběli mikroskopické zabijáky, to se mi nezdá. Tak „dobří“ nejsme. Jednou v budoucnu ano, ale dnes ještě ne. Nebezpečné šelmy zabijí ročně desítky lidí. Velká zvířata zabijí ročně stovky až tisíce lidí, domácí mazlíčci desetitisíce lidí, hmyz statisíce lidí, ale jen mikroorganismy zvládnou zabít miliony až stovky miliónů lidí ročně. Epidemie černého moru, epidemie syfilis, epidemie španělské chřipky byly horší než války v té době. Příroda jako genetický manipulátor je zdaleka nepřekonatelná. My na ní prostě nemáme a dlouho mít nebudeme.
Podporovat přirozenou imunitu!
Tyto epidemie byly možné jen proto, že kdysi nebyla hygiena na dostatečné úrovni nebo se nedalo o hygieně vůbec mluvit, nebyla jasná příčina nemoci a nebylo možné ji tedy léčit. Vzpomeňte si na obavy z epidemií v nedávné době. Na začátku byly panické novinářské články, ale pak se ukázalo, že o žádné epidemie nejde. Lékaři a epidemiologové vše zvládli. Mám za to, že je třeba, stejně jako kdykoliv jindy, podporovat přirozenou imunitu přirozenými prostředky, dodržovat běžnou hygienu a vyhýbat se rizikovému chování, jako je účast na velkých shromážděních, necestovat do rizikových oblastí apod. Jisté riziko, že se člověk nakazí nějakým mikroorganismem a zemře, bylo vždy. Umíme s ním žít. Mám za to, že koronavirus na věci nic nemění. Přeji všem stálé zdraví.
(Autor článku, RNDr. Milan Press, je biochemik)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
