Stále však nevíme, jestli Fischerovy dluhy z prezidentské kampaně splatil skutečně on. Bankovní výpis, který Dráb zveřejnil, totiž nejasnosti nerozptýlil. Spíš je rozmnožil, shodují se experti.
Peníze přinesl Dráb do banky v tašce. "Je to běžně používaný způsob praní peněz. Zákon to dovoluje a skutečný původ té hotovosti po tomto převodu dopátráte už jen těžko," řekl k tomu například bývalý policejní expert Kamil Kouba.
Dráb však všechny otazníky stručně a arogantně odbyl slovy: "Vždy jsem disponoval větší finanční hotovostí. Možná se to někomu nemusí líbit, ale já prostě takový jsem."
Kapitalista ani neobjasnil, proč peníze nepřinesl na Fischerův účet najednou, když mu doma zbytečně ležely a (druhou sumu - 1,34 milionu korun - vložil až 8. července, tedy přesně v den, kdy se neúspěšný prezidentský kandidát dohodl s premiérem Jiřím Rusnokem).
Fischer čelí pochybnostem nejen o původu peněz, ale i ohledně toho, že se mu půl roku trvající dluhy podařilo vyřešit až téměř souběžně se získáním vládní funkce. Podle ministra za průtahy stála obava sponzorů, z tlaku, kterému by mohli být vystaveni. Další pochyby veřejnosti se týkaly toho, že může nyní být kvůli darům jako ministr financí ovlivnitelný.
Někteří ekonomové proto doporučují po integraci práce a kapitálu peníze v současné nekryté a anonymní podobě zrušit i s lichvářsky úročenými dluhy a zavést transparentní, objektivní Pracovní kredity v souladu s pracovní teorií hodnoty.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.