Miloš Horký: Volby do evropského parlamentu ve Velké Británii a v naší české kotlině

19.04.2019 12:39

Díky tomu, že Británie se s Evropskou komisí nedohodla na Brexitu, budou Britové - paradoxně - nuceni jít – a to v době, kdy již za sebou „práskli dveřmi“ – k volbám do Evropského parlamentu.

Miloš Horký: Volby do evropského parlamentu ve Velké Británii a v naší české kotlině
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vlajka Evropské unie

A budou nuceni si zvolit své „Europoslance“! Pokud se někdo někdy „zvysoka“ usmíval nad tím, co dokáže vyprodukovat politika v české kotlině, tak proti takovému „Kocourkovu“ v podání Evropské komise - jsme pouzí břídilové...

„Naše země potřebuje novou krev, která není zatížena starými politickými hříchy.“ - řekl John Longworth bývalý generální ředitel BBC na adresu britského parlamentu.

Nezvedené dítě britské politiky Boris Johnson, bývalý britský ministr zahraničí a hlavní tvář kampaně za britské vytoupení z EU, připravil britským politikům opět hlubokou vrásku na čele.

Založil novou stranu - Stranu pro Brexit - (Brexit party). Založil ji spolu s 12 europoslanci z Velké Británie, zvolenými při posledních volbách do Europarlamentu právě za UK Independence Party, tedy za původní „Borisovu“ stranu, za UKIP, z níž ale velký „Boris“ již mezitím vystoupil.

Tuto novou stranu – Brexit party - založil „Boris” teprve v tomto měsíci, v dubnu 2019. Nyní máme polovinu dubna.

Při volebním průzkumu k volbám do Evropského parlamentu hned na začátku dubna, jeho strana získala 15 %, což byl po pouhých pár dnech existence strany velice slušný výsledek. Ale podle posledního průzkumu o týden později, který publikovala britská agentura Yougov.com, „Borisova“ strana Brexit party získala neuvěřitelných 27 % hlasů, následována Corbynovými labouristy s 22%, a kdesi vzadu konzervativci premiérky Mayové s 15%.

Tak ono to jde. Lusknete prsty, založíte stranu – a za týden máte 27 %! Snad si vzpomenete na hlasy v naší sociální demokracii – dělejme to jako Corbyn (leader britských labouristů), nebo neskrývaný obdiv „édeesáků“ k CDU – dělejme to jako Angela. Nikoliv! Dělejme to jako „Boris“!

Jenže – pokud chcete, aby se něco v politickém rybníčku změnilo, musíte mít „silné“ centrální téma. Pro „Velkého Borise“ tím silným tématem byl Brexit, a je jím, jak vidno, dodnes.

Máme v politickém rybníčku v naší kotlině podobně silné téma? Ne, nebude řeč o „czexitu“, nebojte se.

Ale ohlédněme se zpět – takovým tématem bylo donedávna téma „uprchlické krize“. Sice, ještě stále sedíme na lavici obžalovaných u Mezinárodního soudu ve Štrasbourgu, společně s Maďarskem a Polskem (Slovensko, díky tomu, že přijalo Euro, bylo „omilostněno“...), jenže tato kauza již tak trochu politicky „vyčpěla“, obávám se, že už přece jen nemá ten politický „tah na branku“. Lidé se již necítí ohroženi, že na hranicích Česka bubnují africké tamtamy... Ano, Visegrád se poprvé s úspěchem vzepřel směrnici Evropské komise...

Nicméně toto „silné“ téma nám dalo politickou realitu, jež trvá dodneška – zvolili jsme si prezidenta Zemana a do čela státu se dostala nová strana – strana „Ano“.

Zde bych chtěl zdůraznit - zvolili jsme si Zemana a vítězné „Ano“ všichni. Tedy všichni ti, kteří volili. Kandidát většiny nakonec zvítězil, ale to nic nemění na věci, že jsme si ho zvolili všichni, kdo jsme se zúčastnili voleb.

Zvolili jsme tyto kandidáty, protože jsme tento národ, který šel k těmto volbám a v těchto volbách hlasoval. Tím jsme demonstrovali, že jsme Češi a že nám na tom našem „Česku“ záleží! Někdo hlasoval pro – někdo proti. Samozřejmě, že máme paletu názorů na to, co je v danou chvíli nejlepší. Je to ku prospěchu věci. Žijeme přece v demokracii a nikdo nikoho nepronásleduje a nezavírá do vězení.

A takové ty hloupé bilboardy – „Zeman není můj president?“ Je jím! Ať ta osoba na bilboardu prohlašuje, co chce. Příště, až zvítězí kandidát, jehož bude volit ten, kdo na tom bilboardu dnes visí, jistě bude chtít, aby ho respektoval celý národ. I ti, co hlasovali „proti“.

Hlasovali jste proti Zemanovi? Ano, je to vaše volba. Ale i tak je Miloš Zeman váš prezident! Přece jsme odvrhli ideu socialistické rovnosti, protože překážela demokracii, ne? Demokracie je svobodnou výměnou názorů. Je to poměřování idejí.

O to nám přece šlo, nemám pravdu? O to nám přece vždycky šlo! Máme tedy takové „silné“ téma v dnešní politice?

Dovolím si odpovědět na tuto otázku já sám, i když čekám že mi za to někdo „utrhne“ hlavu. Dovolím si prohlásit, že takové „silné“ téma, jež by vyneslo do čela parlamentu či na prezidentský stolec novou politickou sílu – k dispozici nemáme.

Znamená to tudíž, že současný stav bude přetrvávat, a kdyby prezident Zeman chtěl být prezidentem i na po třetí, že by zase vyhrál (zdravím „Pražskou kavárnu“...). Inu, setrvačnost je v politice postavena – hned vedle vůle lidu, z níž údajně všechna moc pochází – na téměř stejnou úroveň. Aspoň se tak domnívám...

Pokud nám tedy chybí „silné téma“, zkusme trik, který se již „stokrát“ v historii lidstva osvědčil: Zkusme zahrát kartu „mučednickou“. Potřebujeme „mučedníka“, za kterým se sjednotí celý národ. A čím víc bude ten mučedník „na kůlu“ trpět, tím lépe...

Máme ještě v našem národě osobnosti typu Havlíčka Borovského? Jana Ámose Komenského? Jana Husa? Asi nikoliv. Taky proto, že náš národ není v tak zoufalé situaci, aby potřeboval v boji za svoji identitu mučedníky takového kalibru.

Ale pár mučedníků jsme si již v naší „posametovské“ novodobé historii vyrobili. Zahynul Dubček, zemřel Karel Kryl, „ukřižován“ byl Jarek Nohavica.

Ale máme tu jiné „nadějné“ mučednické typy, jako paní Alenu Vitáskovou. Je štěstím, že můžeme žít v poklidném dojmu, že i kdyby justice dotáhla její dosud nevyřešený spor se solární mafií do konce a odsoudila ji, vždyť – u nás je vše možné, můžeme se domnívat, že by ji pan prezident nakonec „omilostnil“.

Máme ještě nějakého mučedníka „na skladě“? Možná pan Drahoš. Určitě by byl vhodným mučedníkem alespoň pro „Pražskou kavárnu“. Vždyť ta za něj prolévá „krokodýlí slzy“ dodnes...

Ale máme tu ještě jednoho nadějného „kandidáta na mučednictví“. Mohl by jím být pan Václav Klaus. Mladší. Býti „vyloučen“ odkudkoli – za všestraného mediálního potlesku – to je pramen mučednictví „jak vínko“, jak říkají filozofové popíjející tento nápoj v moravských sklípcích.

ODS zvolila okamžik vyloučení natolik „chytře“, že pro ně stanovila datum, kdy se již pan Klaus jr. nemohl přihlásit, nyní jako již „nezávislý“, do voleb do Evropského parlamentu. Již bylo po uzávěrce... Inu, profíci.

Byvše vyloučen z ODS, neudržel se ani na postu předsedy školského výboru Poslanecké sněmovny s málokdy vídanou většinou. Pan Klaus jr. mluví jako „prostý“ člověk a dokonce říká, že chce zlepšit život „prostých“ lidí. Inu, to nemohlo dopadnout – v našem politickém rybníčku - jinak...

Takže zbývá jen cosi, co uvedl onen bývalý ředitel BBC v úvodu tohoto článku: „Naše země (takto Británie, ale snad nejen ona) potřebuje novou krev, která není zatížena starými politickými hříchy.“ Jeho prohlášení je tak trochu hrdinstvím. Umíte si představit, že by ředitel České televize, po té, co složí mandát, řekl něco podobného?

Kampaň v Británii začala neuvěřitelným „zmrtvýchvstáním“ Borise Johnsona s jeho 27%.

A máme tu „mučedníka“ - Klause juniora, jemuž bylo intrikářsky znemožněno, aby se ucházel o europoslanecký mandát v Bruselu. Údajně – po svém vyloučení – zakládá novou politickou stranu. Dosáhne i on na svých 27%? Budeme svědky jeho „zmrtvýchvstání“?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…