Takto uvádí svůj mediální výzkum Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), instituce Sociologického ústavu Akademie věd ČR, která se důvěrou ve sdělovací prostředky zabývá od února 1995. Jestliže v předchozích analýzách důvěryhodnosti médií pro USA a Rusko jsme používali data z průzkumů amerického Gallupova institutu a ruského VCION, tak pro česká média je na této úrovni výzkum CVVM. Speciální průzkum pak provádí Fakulta sociálních studií MU v Brně pod vedením Jaromíra Volka (jejich některé výstupy prezentujeme aspoň obrázkově, neboť nebyli ochotni do skončení výzkumu data poskytnout). Jsou zde i další instituce, které provádějí dílčí mediální průzkumy, ale spíše se zaměřením na sledovanost médií. Velmi důležité pro sociologický průzkum je velikost a reprezentativnost použitého vzorku populace. Svoji závažnost rovněž hrají takzvané longitudinální – dlouhodobé průzkumy, což vše lze předpokládat především u CVVM.

Ke svým dřívějším výzkumům médií CVVM ve svých zprávách píše: Ve vývoji důvěry ve sdělovací prostředky byly zaznamenány dva zásadní výkyvy. Z počáteční vysoké hodnoty 72 % důvěřujících v únoru 1995 došlo do února 1996 k sestupu na 63 %. V dalším období se důvěra ve sdělovací prostředky udržovala s menšími odchylkami kolem hranice 66 %. Ke druhému významnému poklesu došlo během krátkého období říjen 2001 – únor 2002, důvěra tehdy spadla opět z vysoké hodnoty 71 % o čtrnáct procentních bodů na „historické“ minimum 56 % důvěřujících. K první ztrátě nemá CVVM vysvětlení. Zato druhý pokles vysvětluje událostmi kolem arbitráže TV Nova, respektive CME a naším státem.

Z té doby roku 2003 je důležité ještě zjištění z průzkumu CVVM konstatující: „Podle třetiny respondentů poskytuje pravdivé a úplné informace zpravodajství ČT1. Necelá čtvrtina dotázaných takto zhodnotila také informace nabízené deníkem MF DNES, stanicí Radiožurnál a programem ČT2. Za nepravdivé považuje nejvíce respondentů informace, které se objevují v deníku Blesk (28 %) a ve zpravodajství TV Nova (12 %).“