Tehdy označil dva důvody, proč ČSSD neuspěla ve volbách.: Důvod, že levicové strany ve vyspělých zemích ztrácí, tolik nezdůraznil jako skutečnost, že strana špatně prezentovala voličům svoji „tvrdou práci ve vládě“. Druhý důvod je ještě závažnější: „Už příliš dlouho působíme jako nejednotná, rozvrácená parta lidí, kteří si jdou vzájemně po krku. A o takové politické strany dnes málokdo stojí.“
V druhém únorovém dopise uvádí svoje překvapení, že v ČSSD se neobjevila „silná, rozhodná a sjednocující osobnost, která bude schopna ČSSD změnit a vést.“ Tato osobnost by podle jeho představ měla být typem krizového manažera. Toho si představuje, že má „manažerský talent, chuť pracovat a rozhodovat, vůli řešit kritické situace a odvahu říkat nepříjemné věci.“
Milan Chovanec se v dopise pochválil, že dovedl úspěšně stranu ke sjezdu, „učinit vše proto, abych stranu ekonomicky a organizačně stabilizoval. To se povedlo!“ Za jmenovaný typ krizového manažera musí Chovanec považovat sebe, když píše: „Řada členů mi v posledních měsících dává najevo, že takovým krizovým manažerem jsem já. Jsem sociální demokratem ve třetí generaci a cítím odpovědnost za budoucnost této nejstarší české politické strany.“
Důležitou část dopisu je také jeho upozornění na to, že by ČSSD neměla vstupovat do vlády: „Nevěřím, že nás spasí, když za každou cenu vstoupíme do vlády a pár našich lidí dostane auta s řidičem. To je málo!“ To také vztahuje i sám na sebe: „Nemám ambici osobně zasednout v příští vládě. Jsem přesvědčen, že nový předseda ČSSD má sedět v Lidovém domě a pracovat na tom, aby se do ČSSD vrátil zpět život, chuť měnit svět a pomáhat těm, kteří si sami pomoci nemohou.“
K tomuto tématu na svém twitteru uvedl: „Přece úporná snaha jít do vlády bude znamenat jednu jedinou věc popření toho, co jsme říkali před volbami. Bude to znamenat, že nám přestane věřit i zbytek voličů." Dalším důvodem pro neúčast ve vládě se pro Chovance stala nedávná tzv. "vzpoura odborníků proti vedení strany" na což reagoval slovy: "Toto je jeden z důvodů, proč by nový předseda @CSSD měl sedět na plný úvazek v Lidovém domě a ne ve vládě! Socdem potřebuje začít dělat spoustu věcí jinak a naplno."
(Dnes zasedalo předsednictvo ČSSD, kde bylo navrženo, aby sjezd navolil vedení, přerušil své jednání a pokračoval v něm až v květnu. Nové vedení strany by mělo následně jednat o stanovách a také by dostalo návrh, jak vyjednávat o povolebním uspořádání - to je o případném vstupu do vlády. Podle informací médií na dopoledním jednání předsednictva panovala poměrně vyhrocená atmosféra. Na jednání bylo také navrženo, aby na sjezdu příští neděli u projevů tří desítek uchazečů o funkce místopředsedů byli vyloučeni z jednání novináři.)
Pro úplnost níže uvádíme oba dopisy v plném znění.
Dopis 9.února 2018
Vážená přítelkyně, vážený příteli,
obracím se na Tebe tentokrát nikoliv jako statutární místopředseda, ale jako kandidát na předsedu naší strany. Rád bych Ti krátce objasnil důvody, jež mne přiměly k rozhodnutí přijmout tuto kandidaturu.
Mojí hlavní ambicí jako zastupujícího předsedy bylo dovést stranu k mimořádnému sjezdu a učinit vše proto, abych stranu ekonomicky a organizačně stabilizoval. To se povedlo! Zároveň jsem doufal, že se objeví silná, rozhodná a sjednocující osobnost, která bude schopna ČSSD změnit a vést. Bohužel, nikdo takový se neobjevil. Jsem rád za ten veliký zájem o funkce ve vedení strany. Svědčí to o tom, že jsme dostatečně silná a sebevědomá strana a máme vůli se poprat se současnou kritickou situací.
U žádného z kandidátů ale nevidím vlastnosti, jež sociální demokracie dnes potřebuje nejvíce. Jde o dostatek životních zkušeností, manažerský talent, chuť pracovat a rozhodovat, vůli řešit kritické situace a odvahu říkat nepříjemné věci. Nevidím nikde ani silnou vizi toho, co, jak a pro koho má ČSSD v dnešním světě reprezentovat. Nevěřím na hladké a prázdné fráze o sjednocení. Nevěřím, že nás spasí, když za každou cenu vstoupíme do vlády a pár našich lidí dostane auta s řidičem. To je málo!
Dnešní ČSSD potřebuje ve svém čele ze všeho nejvíce krizového manažera, jenž se bude straně a jejím problémům věnovat na sto procent! Řada členů mi v posledních měsících dává najevo, že takovým krizovým manažerem jsem já. Jsem sociální demokratem ve třetí generaci a cítím odpovědnost za budoucnost této nejstarší české politické strany. Zejména proto jsem přijal výzvu našich členů, abych kandidoval na předsedu ČSSD!
Chci, ať je mezi námi od počátku jasno. Nemám ambici osobně zasednout v příští vládě. Jsem přesvědčen, že nový předseda ČSSD má sedět v Lidovém domě a pracovat na tom, aby se do ČSSD vrátil zpět život, chuť měnit svět a pomáhat těm, kteří si sami pomoci nemohou. Nedílnou součástí jeho práce musí být každodenní osobní kontakt s Vámi ve všech českých a moravských regionech. V případné vládě mohou sedět jiní, expertů máme dost. Ale pouze tehdy, když to pro ČSSD, její program a její prezentaci bude důstojné!
V ČSSD je totiž třeba už druhý den po sjezdu začít měnit řadu věcí, které se nestanou jen proto, že to někdo řekne ve svém kandidátském projevu. Vše je třeba tvrdě odpracovat! Je třeba změnit stanovy, zjednodušit komunikaci, dát prostor členské základně. Je třeba lépe hospodařit, zaplatit dluhy. Abychom oslovili voliče, musíme začít vést permanentní kampaň a mluvit jedním hlasem. Musíme se stát stranou jistot, nikoliv jen dávek. Musíme se začít bít za rodiny s dětmi. V dnešní době musíme za každou cenu udržet proevropské směřování naší země. A k tomu nás už letos čekají komunální a senátní volby, na něž musíme napnout všechny naše síly! Je toho opravdu hodně, co nové vedení ČSSD bude muset odpracovat, jinak strana nepřežije. A to se nedá dělat, když sedíte od rána do večera na ministerstvu. Věřte mi prosím, mám s tím čtyřletou osobní zkušenost!
Souhrn svých plánů, s nimiž se ucházím o kandidaturu na předsedu ČSSD, přikládám k tomuto dopisu. Budu rád, když si je přečtete, případně mi napíšete, co si o nich myslíte. Dovolte mi, abych zde zdůraznil dva momenty. Prvním je politické směřování naší strany. Jsem přesvědčen o tom, že je třeba otočit kormidlem sociální demokracie ostře doleva. Vznikli jsme jako levicová strana a náš největší úspěch jsme zažívali, když jsme se nebáli prosazovat levicové principy. Naopak, je třeba si přiznat, že v politickém středu pro nás není dostatečný prostor. Ten dnes vyplňují nejen populisté, ale i různé nové politické subjekty, které jsou dnes atraktivnější než ČSSD. Jako předseda ČSSD budu chtít, abychom přestali ideově bloudit a vrátili se ke svým programovým kořenům. I proto budu usilovat, abychom měli dobrý vztah s prezidentem republiky, jehož vnímám jako bytostně levicového politika. A pokud hovořím o dobrých vztazích, pak tím myslím vyvážené vztahy postavené na vzájemném respektu.
A o tom je i druhá poznámka. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že ČSSD musí velice opatrně zvažovat, s kým bude připravena diskutovat podporu či účast v případné vládě. Na tu poslední vládní spolupráci jsme nehezky doplatili. A je třeba neopakovat staré chyby. Před nedávnem jsem zaslal naší členské základně informaci o podmínkách, s nimiž budu chtít vést případná vládní vyjednávání. Klíčovou nepřekročitelnou podmínkou je, vedle prosazení našich programových bodů, neúčast trestně stíhaného politika ve vládě. To jsme slíbili voličům a to je třeba dodržet. Rád bych jádro těchto podmínek předložil k posouzení sjezdu, aby nové vedení dostalo od členské základy jasný mandát a jasné mantinely. Můžeme si dovolit podporovat jen takovou vládu, jež bude v souladu s našimi principy a za kterou se nebudeme stydět. Jinak je lepší být v opozici!
Vážená přítelkyně, vážený příteli,
děkuji Ti za čas, jenž si věnoval těmto řádkům. Za pár dní nás čeká sjezd, jenž rozhodne o další budoucnosti strany, kterou společně tvoříme. Chci Ti slíbit, že udělám vše pro to, abychom se za tuto budoucnost nestyděli a abychom na ČSSD opět mohli být hrdi!
Milan Chovanec
Dopis z října 2017
Vážená přítelkyně, vážený příteli,
obracím se na Tebe krátce po vyhlášení výsledků parlamentních voleb, v nichž naše strana utrpěla vážnou porážku. Její příčiny budou předmětem detailní analýzy. Již nyní je ale zřejmé, že naši tradiční voliči více uvěřili jiným politickým stranám, zejména těm, které lze označit za nové a populistické. Za svoje neúspěchy si můžeme především sami. Přesto, že i jinde ve vyspělých zemích ztrácí levicové strany svoji podporu, jsem přesvědčen, že se na našem výsledku významně podepsaly dva faktory. Ve vládě jsme čtyři roky tvrdě pracovali, ale našemu voliči jsme to málo a špatně prezentovali. A rovněž už příliš dlouho působíme jako nejednotná, rozvrácená parta lidí, kteří si jdou vzájemně po krku. A o takové politické strany dnes málokdo stojí. Před námi jsou jen dvě cesty. Buď se budeme schopni dát zase dohromady - to znamená shodnout se na jednotném vedení strany a na programu a způsobu jeho prosazování - nebo skončíme v politickém zapomnění. Proto jsme se již o víkendu na politickém grémiu shodli na tom, že svoláme mimořádný sjezd naší strany. Na něm celé vedení dá své funkce k dispozici a z něj vzejde vedení nové, jež se tuto bez nadsázky kritickou situaci naší strany pokusí zvládnout a připraví stranu na komunální volby. Sjezdu bude přesně v souladu se stanovami předcházet série stranických schůzí a konferencí, kde bude dostatek prostoru pro všechny, kteří chtějí do budoucnosti ČSSD promluvit, aby vyjádřili svůj názor a osobní preference. Chtěl bych Vás v této souvislosti důrazně požádat, abyste u sebe i svých kolegů významně omezili chuť prát vnitrostranické prádlo na veřejnosti, případně využívat médií jako nátlaku pro vnitrostranickou soutěž. To je totiž přesně to, co dlouhodobě poškozuje naši důvěryhodnost v očích našich spoluobčanů. Lidé nechtějí sledovat naše osobní šarvátky a to, jak si řešíme svoje problémy. Lidé chtějí, abychom znali to, co je trápí, a dokázali se poprat za ně! Jinak jsme jako politici zbyteční! I to je důvod, proč jsem si nepřál, aby v průběhu víkendu docházelo k rituálnímu vyvozování osobní odpovědnosti jednotlivých členů vedení strany. Už nyní fungujeme několik měsíců bez řádného předsedy a je naší společnou odpovědností dovést sociální demokracii kultivovaným způsobem k mimořádnému sjezdu. Jiným způsobem stejně řešit personální otázky v naší straně nelze. Do té doby budu požadovat, aby stávající vedení strany vystupovalo jednotně, kultivovaně a racionálně ve všech složitých jednáních, jež nás na půdě parlamentu v dalších týdnech čekají. Jinou osobní ambici, než přivést stranu důstojným způsobem k mimořádnému sjezdu, v tuto chvíli nemám! A děkuji předem všem členům České strany sociálně demokratické, že mi v tom budou nápomocni! Pokud budete mít pocit, že mi potřebujete cokoliv sdělit, jsem Vám k dispozici osobně, nebo na mchovanec@socdem.cz. Jsem v sociální demokracii téměř dvě desítky let a i z vyprávění svého děda i otce vím, že jsme jako strana procházeli řadou dobrých i špatných období. Když budeme jednotní a uchováme si vzájemnou důvěru, překonáme společně i nástup populistů v naší zemi!
Milan Chovanec
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
