V únoru tomu bylo 75 let, kdy 6.armáda Wermachtu u Stalingradu kapitulovala u průmyslového města na Volze, jehož název měl symbolický významný pro obě proti sobě bojující strany. Skutečný význam mělo město v tom, že případným vítězstvím německé armády pod vedením generála Friedricha Pauluse by se otevřela cesta dále na východ, zejména k ropným polím v okolí Kavkazu. Bylo to rok po napadení SSSR a Hitler tvrdil, že „Rusové jsou na pokraji svých sil.“ Vojákům Wermachtu se skutečně dařilo a obsadili skoro polovinu města. Nicméně Rudá armáda začala Němce obkličovat. Ti zde měli zhruba tři sta tisícovou armádu. Hitler vydal rozkaz neustupovat a totéž nařízení přišlo pro bránící se armádu od Stalina. Vznikl válečný kotel a navíc teplota vzduchu spadla pod minus třicet. Zásobování německé armády začalo váznout, a přesto generál Paulus odmítal se vzdát. Naopak vydává prohlášení k výročí Hitlerova převzetí moci: „6. armáda zdraví svého vůdce. Prapor s hákovým křížem stále vlaje nad Stalingradem. Náš boj je příkladem všem generacím, že se i v nejtěžší situaci nesmí kapitulovat.“ 31.ledna Rudá armáda pronikla do německého štábu a zajala generála Pauluse.

Významná bitva měla ale neuvěřitelnou krvavou daň: více než půl milionů na ruské straně a údaje o ztrátách Němců se pohybují mezi 150 až 250 tisíci. Do roku 1956 se do Německa z bitvy navrátilo pouhých šest tisíc lidí, mezi nimi i generál Paulus. Byl svědkem u obžaloby v norimberském procesu a vrátil se ze zajetí v roce1953 do NDR. Působil zde jako ředitel vědecké instituce pro výzkum válečných dějin a vyučoval vojenské umění na Vysoké policejní škole v Drážďanech, v roce 1957 zemřel.

Poválečný pohled

Torsten Diedrichs, historik z Centra válečných a společenských věd při Bundeshweru u Potsdami, který je mimo jiné autorem biografie generála Pauluse (Paulus - trauma od Stalingradu: Úplná biografie – vyšlo česky). V této knize její autor tvrdí: „Na bitvu u Stalingradu se v padesátých letech dívali, jako bitvu dvou diktátorů, kteří v bitvě obětovali tisíce lidí.“

Dnes je tento pohled zcela jiný, což podtrhuje historik Jochen Hellbeck ( původem Němec a působící na americké Rutgers University, ) zabývající se touto bitvou,Stalingrad protokoly který na toto téma poznamenává, že uvedený názor, který se soustřeďuje na dva diktátory, by také mohl vést ke ztotožňování obou politických systémů a chování obou národů, když se přitom nejedná o totéž. „Němci vedli agresivní válku, zatímco pro Rusy to byl osvobozenecký boj proti fašismu,“ zdůrazňuje Hellbeck.