Po teroristickém útoku v Petrohradě, jsem začal uvažovat, od kdy trvá, že naše národní tragedie se stala impulsem pro škodolibé politikaření a vyrovnávání si poltických účtů? Zdá se mi, že to začalo po teroristickém útoku na letadlo na Sinaji s ruskými turisty. ´Neměli bychom jít do Sýrie,´ sýčkovali jedni a dávali najevo svoji podporu Paříži, Londýnu nebo Madridu po tamějších atentátech… projevují svoji nenávist k sousedům Ukrajincům…jsou to ti, co vyznávají nejvíc trendy myšlenky a hodnoty. Ale v pondělí jejich podpora náhle chyběla a rozprostřelo se ticho.“

Možná z výše uvedeného čtenáře méně zasvěceného do ruských reálií nenapadne, o co jde. Komentátor situaci přibližuje, když poukazuje na Michaila Chodorkovského a lidi, kteří jej obklopují a jemu podobné. „Ti namísto soustrasti mají stovky libých komentářů a počítají oběti. Například: teď se využije situace a začnou se utahovat šrouby a matice. FSB bude chtít zvláštní pravomoci, více peněz a vláda bude nadále přikládat pod kotel kontroly.“

„To je ale kolektivní šílenství,“ nazývá tyto výpady autor a upozorňuje na skutečnost, že se jedná o mezinárodní terorismus a dává na vědomí to, že by si všichni měli uvědomit, že rusky mluvící teroristé jsou největší diasporou v Islámském státě – je to největší zahraniční skupina. „Kdo z vás si vezme na sebe zodpovědnost za to, když Daeš se přihlásí k útoku v Petrohradě,“ ptá se výše jmenované skupiny Rusů využívajících situace k politikaření ve svůj prospěch, aby mohli napadat Putina. „Absurdita slov opozice mluví o duševním zdraví jejich členů,“ spustil zostra autor komentáře a uzavírá svoji poznámku tím, že dokonce z Kyjeva byla slyšet slova soustrasti, zatímco opozice by nejraději zahájila protesty proti prezidentovi a tajné policii.