V rozhovoru pro finskou rozhlasovou stanici Radio Sun prohlásil: „Je dobře, že Ukrajina nestaví plot na hranicích s Ruskem, o kterém dříve mluvil premiér Arsenij Jaceňuk.“ Juncker dále nabádal Ukrajinu k zlepšování své ekonomiky, aby se stala více soběstačnou a k tomu dodal: „Bohužel se Ukrajina stále dívá přes jakýsi plot, a to s úmyslem když mně chcípne kráva, ať sousedovi chcípne stádo. Hledá uspokojení tam, kde ho není nutné hledat. Stává se to pramenem ukrajinských problémů.“(viz  )

Neuplynul týden a již ukrajinská média píší o stavbě plotu s Ruskem. Píší o tom, že v Luhanské oblasti má být do dvou až tří týdnů zahájená stavba nikoliv jen plotu ale hraniční zdi. Zprávu přinesla jako první ukrajinská televize 5.kanál, který píše, že zeď nebude stavěna na demarkační linii, ale na skutečné současné hranici mezi Ruskem a Ukrajinou.

Celková délka hranice činí 2295 kilometrů a za nejproblematičtější považuje Ukrajina 500 kilometrů s Luhanskou a Doněckou oblastí.

Podle ředitele Státní pohraniční stráže Pavla Šišolina bude stavba zdi rozvržená do dvou fází. „První proběhne v oblastech, kde nedochází k ozbrojeným střetům. Černigovská, Sumská, Charkovská oblast a částečně severní Luhanská oblast by měly být první na řadě, kde začnou inženýrské práce. Ve stejnou dobu startují práce na suchozemské hranici s poloostrovem Krym a na mořské hranici u Mariopolu, Berdajnsku a Geničesku,“ říká Pavel Šišolin. Dále uvádí technické podrobnosti hranice, a to že půjde o podélné zákopy, kde jáma bude nejméně čtyři metry široká a dva metry hluboká. Budou zde kontrolní pásy, průběžná silnice, věže a systémy elektronického a optického sledování. Nakonec různá opevnění bránící průjezdu vozidel. Mořská hranice bude zabezpečená elektronicko-optickým systémem, který má chránit proti možnému průniku na pevninu.

Druhá fáze bude stejným způsobem zabezpečována, a to o délce 400 kilometrů, což je zatím oblast, kde probíhají boje.