Balkán je Evropou všeobecně považován za sud s prachem (připomenul to ve včerejším rozhovoru srbský premiér Vučić v deníku Die Presse - „Ein Funke kann die Region in Brand setzen“ ). K vědomí této skutečnosti a stému výročí první světové války založila před rokem uvedenýsummit německá kancléřka Angela Merkelová společně s ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem. V Berlíně se tehdy řešil problém imigrantů, Řecka a Ukrajiny, ale ne do té míry jako letos. Otázka Západního Balkánu zněla poklidnějším tónem. Díky letos zvýrazněným problémům s imigranty by se mohlo zdát, že běžná problematika summitu s přičleňováním balkánských zemí do EU se zdá nadbytečná, ale i zde je, co řešit. V Evropě se názorně ukazuje, jak vše souvisí se vším. Změna, přeženeme-li to, spočívá v tom, že se neřeší problémy s korupcí, jako se tomu stalo s rekonstrukcí kostelu v Transylvánii za peníze EU (viz ), ale hledá se způsob, jak odolat přílivu běženců balkánskou cestou. Všem je jasné, že tato cesta se v zimě stane pro utečence jedinou a problém se zněkolikanásobí. Obecně se předpokládá, že zavřete-li dveře, polezou utečenci do Evropy oknem i komínem. To se stalo mottem druhého summitu, i když se o tom veřejně nemluví.
Ostatně maďarský novinář Gábor Bódis tvrdí, že plot, který Maďarsko staví na srbských hranicích, má pouze význam politický vůči maďarské populaci a utečencům nezabrání v přechodu hranic. Stejný význam má i akce, kdy maďarská vláda chce zákonem rozhodnout o rozestavení vojska na hranici. Vše je to podle něj jenom humbuk, aby lidé uvěřili, že vláda něco podniká. „Rovněž maďarská televize neukazuje děti uprchlíků, neboť by to mohlo vyvolat u lidí sympatie s nimi. Navíc televize nikdy nepoužije výraz uprchlík, ale migrant,“ říká Gábor Bódis.
Proto je sice hezké společné prohlášení rakouského a německého ministra zahraničí Kurze a Steinmeiera: „Myšlenka sjednocené Evropy nebude naplněna, dokud v EU nebudou země západního Balkánu,“ ale dnes na pořadu jednání bude palčivější evropský problém. Spíše z jejich prohlášení lze vyjmout větu, že Evropa má strategický zájem o tyto země a měl by proto, zde vládnou pokoj, mír a stabilita. Což díky dnešní situaci je zbožné přání.
Srbsko na summitu bude nabízet schopnost pomoci s uprchlíky, ale upozorňuje ústy svého premiéra Vučiće, že migranti zde nechtějí zůstat, neboť vědí, že Srbsko jako chudá země mnoho nenabídne. „ I přes maďarský plot uprchlíci v něm nachází díry, hledají je také na rumunských a chorvatských hranicích. V Srbsku z celkového počtu osmdesát tisíc uprchlíků pobývá 10 až 20 tisíc. Tento počet se však v zimě zdvojnásobí,“ podtrhuje srbský premiér a tvrdí, že uprchlíci nechtějí v Srbsku ani čekat na možný německý nebo rakouský azyl.
Dalším bodem jednání bude problém přímo s balkánskými uprchlíky, jejichž velkou část tvoří kosovští Albánci a Romové. K tomu srbský premiér tvrdí: „My Romy nevyháníme a odchází ze Srbska sami z ekonomických důvodů. V průměru každý utečenec má v Německu příjem 580 euro a nemusí pracovat, zatímco v Srbsku je průměrný plat kolem 400 euro. Důvody odchodu jsou jasné a to i v tom případě, že utečenec pobude v Německu pouze půl roku. Německo by dávku pro migranty mělo snížit na 200 euro, potom by zde bylo o osmdesát procent utečenců z Balkánu méně.“
Padnou-li na summitu ekonomické otázky, bude to vše především kolem dopravní infrastruktury a zásobování plynem a ropou. Zde se očekává tlak hlavně na Srbsko a jeho spolupráci s Ruskem. Srbsko a další balkánské země i přes naplněné zásobníky budou mít v zimě velké problémy v případě, že Rusko nebude dodávat plyn přes Ukrajinu.
Závěrem opět opakujme začátek, že Západ na summitu nebude řešit problémy západního Balkánu, ale problémy svoje, to znamená především migranty. Ochota přijmout další balkánské země do EU je snížená po zkušenostech s Bulharskem, Rumunskem a také Řeckem (Srbsko počítá, že do EU vstoupí v roce 2025). EU proto zůstane pouze u slibů a co nejmenší finanční pomoci.
Konference EU-Západní Balkán byla založena 28.srpna 20014 v Berlíně u příležitosti stého výročí první světové války z iniciativy německé kancléřky Angely Merkelové. Přípravou summitu se zabývá The Balkans in Europe Policy Advisory Group (BiEPAG), což je tzv. občanská iniciativa, která l uspořádala etos setkání na dané téma v Tiraně, Bělehradě a Sarajevu. Tato organizace připravuje pro vrcholné politiky konkrétní návrhy regionální spolupráce.
V roce 2003 bylo rozhonuto na summitu EU v Soluni, že západní Balkán bude přidružen EU. Viz rezoluce Pozn. Z pojmologie Západní Balkán bylo vyňato Slovinsko, které bylo nahrazeno Albánií.
O problematice summitu můžete více číst v článku Western Balkans: New hope coming from Berlin, Vienna and Paris ZDE
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
