Příběhy
„Nejvíce jsem si hrála s panenkou, ale teď rozbitá. Musely jsme z domu utéct. IS všechno zničil,“ vypráví co zažila teprve pětiletá holčička Sama, která se v současnosti nachází s rodiči v uprchlickém táboře v severním Iráku.
James John je třináctiletým dětským vojákem sloužícím u dětské milice nazývající se Cobra v Súdánu. Jeho nepřátele zajali strýce, sestru a zbytek rodiny pobili. Tvrdí, že vojenský život není vůbec lehký, hlavně, když tři-čtyři dny pochoduje s těžkou zbraní. Čas dětského vojáka mu vypršel a chce začít chodit do školy, do které nikdy nechodil. Říká, že se chce vzdělávat, aby to někam dotáhl a pomohl lidem ze své komunity, aby nemuseli válčit.
Osmiletá dívka z Konga byla před měsíc znásilněná: „Už se cítím lépe, chci domů a chodit do školy. Potom, co se to stalo, rodiče strašně plakali. Přeji si, aby byli šťastní a byli na mne hrdí.“
Rekordní počet postižených dětí
To jsou příběhy, které sesbírali novináři německého týdeníku Spiegel a které ilustrující situaci dětí ve válečných zónách. O nich pojednává zpráva UNICEFmapa postžených-dětí válkou 2015. Zpráva uvádí, že 230 milionů dětí se nachází v oblastech války (viz mapa z časopisu Spiegel vpravo) a UNICEF spočítal, že je třeba kolem 3,1 mld. dolarů na to, aby mohl pomoci dětem v jednasedmdesáti zemích světa. Třetina z této částky jde na pomoc dětem ve válečných oblastech jako je například Sýrie nebo Súdán.
Děti v těchto oblastech jsou zabíjeny, zmrzačeny, uneseny nebo donuceny k útěku. Skupiny, jako teroristické jednotky, IS nebo Boko Haram vědomě porušují humanitární mezinárodní práva a někdy jen proto, aby byly mediálně zajímavé a svět si jich všiml. „Děti jsou bombardovány během spánku, ve školách, jsou unášeny, sexuálně zneužívány nebo jsou nasazené do bojů jako dětští vojáci,“ dokresluje situaci Ted Chaiban z Unicef International. Dále tvrdí, že ještě od druhé světové války se nestalo, aby bylo tolik dětských uprchlíků a UNICEF nemusel tolik prosit o finanční výpomoc jako v tomto roce.
Jürgen Heraeus z německého UNICEFu tvrdí, že navíc je těžší sehnat peníze na postižené děti než na přírodní katastrofu: „Lidé si řeknou, že se také jim může stát nějaká katastrofa a spíše dají na toto peníze, než postižené ve válečném konfliktu.“ Navíc tvrdí, že UNICEF a další organizace musely snížit příděly potravin dětem a dalším postiženým právě pro nedostatek financí.
Ztracená generace
Již jmenovaný pracovník UNICEF Ted Chaiban tvrdí, že je důležitá investice také do rozvoje vzdělávání válkou tropících dětí. „Musíme v tomto směru investovat, neboť si nemůžeme dovolit, aby v takových zemích jako je Sýrie nebo Súdán vyrůstala tzv. ztracená generace,“ říká Ted Chaiban. Snaží se působit takto i během svých cest do postižených oblastí. Když byl na návštěvě v syrském zničeném městě Homs, kde pochopitelně bylo první věcí zajistit přežití, ale pak o dalším kroku říká: „Bez příležitosti vzdělávání, tyto děti vyrostou a budou pokračovat v cyklu násilí.“ Proto UNICEF zřídil zvláštní účet pro půl milionu syrských dětí uprchlíků, aby mohly navštěvovat školu. „Když potkáte tyto děti, vidíte jaký mají potenciál a zároveň si také uvědomíte, jak jsou odolné,“ říká Ted Chaiban.
UNICEF má se svým programem již určité úspěchy. Po devíti letech se podařilo v Jižním Súdánu demobilizovat dětskou milici Cobra.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
