Monozí dokonce trvdí, že USA jako velký producent GMO vidí v České republice pro Evropu trojského koně a jsou předkládány určité důkazy, jako je například společná konference českých a amerických farmářů v roce 2009 v Praze ( viz). Český postoj k GMO nedávno vysvětloval v rozhovoru pro Literární noviny prof. Jaroslav Doležel, vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Tvrdí, že „odpor vůči GMO je založený na neinformovanosti a kampaních odpůrců, které bývají obvykle založeny na polopravdách." Obhajobu GMO pak vidí „v možném budoucím kritickém nedostatek potravinu a hladu, který vyvolává politickou nestabilitu a může mít například za následek migrační vlny." Jako záruku, že nedojde k negativnímu účinku GMO na člověka překládá to, že se „vnesená dědičná informace nemůže šířit mimo konkrétní GMO plodinu."

Zastáncem technologie GMO je také senátor, bývalý předseda Agrární komory Jan Veleba, který prohlásil: „Pokud jde o biotechnologie a GMO potraviny, Evropa žije v „době temna". Zatímco Spojené státy, Mexiko, Kanada, Čína nebo Jižní Amerika tyto technologie využívají, v Evropě o tom nelze ani diskutovat. Když se někdo na Copě (Copa-Cogeca – sdružení evropských zemědělských svazů; pozn. red.) odváží nastolit problém GMO potravin, přál bych vám vidět vystoupení Španělů, Italů, Řeků nebo Rakušanů. Ti všichni jsou schopni se rozčílit tak, že to vypadá, že každou chvíli dostanou infarkt. "

To je však český názor a řada států EU si o vlivu GMO myslí něco jiné. Dokonce letos v lednu američtí aktivisté koupili celou stránku v londýnských Times a plakátová místa v Londýně, aby varovali Evropu před GMO (dopis můžete číst ZDE ). Naopak letos v lednu přijeli do Bruselu orodovat pro GMO Bill a Melinda Gatesovi a poukazovali na hlad v Africe, kdy GMO má vyřešit problém (viz obrázek nahoře z bruselské diskuze o GMO). Evropská komise rozhodla šalamounsky a nechala půlroční lhůtu pro rozhodnutí jednotlivých zemí, jak se k tomuto problémů postaví. Ve svém materiálu uvádí, že je „nutné provést změny odrážející veřejné mínění a umožnit, aby mohly vnitrostátní vlády více promlouvat do využívání GMO, jež povolila EU pro výživu zvířat (krmiva) nebo k lidské spotřebě (potraviny). Komise na základě tohoto přezkumu navrhuje, aby byly příslušné právní předpisy změněny tak, aby členským státům dávaly větší svobodu omezovat nebo zakazovat používání GMO, které povolila EU, v potravinách nebo krmivech na svém území."

K uvedenému limitnímu datu 3.říjnu tohoto roku je stav takový, že v zemích EU se proti GMO chtějí zákonem postavit více jak polovina ( viz  ): Bulharsko, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Řecko, Severní Irsko, Skotsko, Slovinsko, Wales a Valonsko (část Belgie a Lucembursko).
Zákaz se vztahuje na celkem sedm geneticky modifikovaných kultur kukuřice, u který se čeká na jejich schvalování. Nevztahuje se ale na obilniny výrobce Monsanta, což je jediná obilnina GMO, která je nyní v Evropě povolená k pěstění.