Dempseyová, která se specializuje na Východní Evropu a píše komentáře zejména pro přední americké deníky, upozorňuje ve zmíněném rozhovoru na skutečnost, že Rusko využívá dřívějšího prohlášení předsedy Evropské komise Junckera o opatrném přijímání zemí západního Balkánu do EU a velice se v tomto regionu angažuje. Má obavu z Junckerova prohlášení a říká: „Myslím si, že EU by měla být daleko aktivnější a daleko by měla více reagovat na to, co se děje, a to zejména na srbském letišti v Niši, kde se nachází ruské humanitárně-bezpečnostní centrum (Rusko má zde své prostory a možnost využívání letiště - viz) a rovněž by si měla dát pozor na Republiku Srbskou v Bosně. EU by měla být daleko více přítomná přímo na místě a měla by být schopná udržet si Balkán na své straně.“

Jenom o den dříve vychází článek „Uvnitř ruské ´špionážní základny´(Inside Russian 'spy base' in the Balkans) na Balkáně“  agentury AP (Associated Press) právě o uvedeném centru v Niši, který autor článku pojímá jako ruské špionážní centrum pro aktivity na Balkáně. „Jestli tomu tak je, byla by to první ruská špionážní základna mimo jeho území po roce 1990,“ píše se v článku. Šéf centra Vjačeslav Vlasenko popírá, že by centrum bylo schopné špiónovat sousední Rumunsko, kde je umístěn americký protiraketový radar nebo nedalekou americkou vojenskou základnu v Kosovu. Připomeňme, že Rusko před 13 lety stáhlo svá vojska z Kosova.
Článek píše o tom, že zatímco Srbsko má blízko k Rusku jeho sousedé bývalé země východního bloku Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko mají nedůvěru k ruské přítomnosti v Srbsku.

I v Bulharsku chtějí změnu

Ze srbského Niše k hranicím Bulharska do Vidinu dojedete za dvě až tři hodiny (160 km) je to velice blízko. Nyní se zdá, že Bulharsko po volbách bude mít k blízko k pochopení ruské účasti v Srbsku a Západní Evropa se naježila. Volby vyhrál Rumen Radev nezávislý kandidát podporovaný sociálními demokraty, o kterém je známo, že má ke Kremlu blízko. Ten po volbách však prohlásil: „Politika vedení sankcí proti Rusku je čistě v kompetenci vlády. Nicméně jako prezident budu mít za úkol hledat kompromis a řešit tento problém s kolegy z Evropské unie, zejména s těmi, kteří s protiruskými sankcemi také nesouhlasí.“ V jeho dalším prohlášení je vidět duch opatrnosti: „Ještě nedávno jsem lítal se sovětskou stíhačkou, potom jsem však absolvoval americkou školu a jsem bulharský generál. Co mě především zajímá je Bulharsko.“ Mimo sociální demokraty byl však kandidátem strany Alternativa pro bulharské oživení (lternativa za balgarsko vazrazhdane) a toto nám může ledaco připomínat, co se v současné Evropě děje – lidé i v Bulharsku chtějí změnu. Tuto stranu však založil v roce 2014 bývalý prezident Georgij Prvanov (2002-2012), tehdy člen socialistické strany (nástupkyně komunistické strany), po prohraných volbách. S nápadem na kandidátku Radeva však přišli socialisté a odůvodňovali to tím, že se jedná o muže, který bude mít podporu národa: voják, navíc pilot, studoval v USA a co víc, má blízko k Moskvě.