Místo toho, aby čerstvě zvoleného vyzpovídal, jaké jsou jeho představy při naplňování svěřeného postu, uchýlil se Železný, za pomoci vyhrabaných starých relikvií, k vykreslení osoby čerstvě zvoleného ombudsmana v co nejhorších barvách. Za sebe – umím si přestavit, že bych takto cíleně dotěrného redaktora poslal do … háje. Pan Křeček to diplomaticky ustál, byť právě to, že ten „výslech“ v půlce neukončil, mu vyčítám.

Přímo evidentní ukázka zaujatosti byla, při probírání se životopisem zvoleného, že „opomněl“ perzekuční vyhození od justice, ale zdůraznil členství v ČSNS ( tedy ne v KSČ jako jiní současní politici) s estébákem v čele, což ovšem zcela jistě nebylo tehdy na nástěnce.