Co všechno by to znamenalo si umí spočítat i laik s minimálními znalostmi o hospodaření státu. Nemělo by nám být lhostejné, že to hrozí celé EU pro její mizernou politiku ovlivněnou nejprve „zelenými“ fanatiky a posléze sankcemi vůči Rusku, ale ČR by měla být pro všechny české občany, i pro ty na postech nejvyšších, na prvním místě. Pro koho není, a mezi politiky se takoví najdou, tak ten (ta) by určitě neměl být v řídící funkci.
Právě velké firmy budou určitým vládním barometrem (ne)úspěšného překonání energetické krize, především formou přijatelné cenové hladiny elektřiny a plynu. Ne náhodou to bylo zásadní připomínkou šéfa odborů Josefa Středuly na demonstraci na Václavském náměstí, kterou svolaly právě odbory. Hrozící propouštění, ať už právě v souvislosti s přemístěním firmy jinam a nebo jen s útlumem výroby z důvodů drahé energie, tedy se vzrůstající nezaměstnaností, může spolu s inflací vytvořit chaotickou, nezvladatelnou situaci, ve které může být zdravý rozum ve veřejném prostoru postaven na druhou kolej.
Přes veškerou chválu organizátorům velkého setkání hlav států na pražském hradě, nelze ani na chvíli přijmou situaci, kdy česká vláda pracuje hlavně ve prospěch EU a pak teprve v 2. pořadí pro české občany. Bohužel řada rozhodnutí je podle bruselských not i přesto, že to ČR škodí. Stejně tak škodí i nečinnost vlády, která by měla spíše předvídat negativní vlivy na životní úroveň a ne (obrazně) rozhazovat rukama, až když už „svrab a neštovice“ nastanou.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV