Radnice Prahy 1 vypověděla nájemní smlouvu provozovateli malostranského obchodu se suvenýry, který prodával gumové masky Adolfa Hitlera. Městská část to oznámila v tiskové zprávě. Podle radnice byl návrh na výpověď smlouvy podán na základě porovnání sortimentu obchodu s nájemní smlouvou. V ní provozovatel obchodu tvrdil, že účelem pronájmu je prodej předmětů představujících tradiční pražskou a českou kulturu či výrobků chráněných dílen.
Dodávám: proti tomu nelze nic namítat, smlouva je smlouva. Jen by mne zajímalo, zda bude radnice stejně postupovat v případě prodejců triček s Che Guevarou a dalšími „českými kulturními výrobky“.
***
Muži se bojí mladé holky Grety, která nemá strach říct svůj názor, myslí si socioložka Linková. Zajímavý titulek. Domnívám se ovšem, že nikdo se nebojí Grety jako takové, ale těch, kteří ji zneužívají k tahání dalších a dalších miliard z našich kapes a k omezování svobodného rozhodování. Těch je zapotřebí zbavit se dřív, než uhelných elektráren.
***
Možný kandidát na prezidenta republiky generál Pavel je vskutku gentleman každým coulem, jak dokládá úryvek z rozhovoru pro deník N:
„Jednou jsme byli s prezidentem v Afghánistánu. Čekali jsme společně v jedné místnosti. Najednou mluvčí Ovčáček a další z jeho týmu začali prezidentovi tykat, různě, dost nedůstojně ho opečovávat. Před vojáky. Okamžitě jsem své lidi požádal, aby počkali na chodbě,“ zamračil se Pavel s povzdechem: „Ať si tohle dělají v soukromí. Musejí si přece vůči prezidentovi zachovat úctu za každých okolností. A ne mu utírat pusu a říkat Miloši.“
Emil Viklický napsal na Facebook:
Ochranný svaz autorský byl založen už v roce 1919, letos tedy slaví neuvěřitelných 100 let. Redaktorka ze stanice ČT ART při té příležitosti přišla udělat interview, abychom se pokusili napravit až nepochopitelně špatnou image této organizace. Shodli jsme se, že mediální obraz OSA je mizerný a většina veřejnosti vůbec netuší, co činnost svazu obnáší. Sporným bodem jsou mimo jiné poplatky za užití hudby z rádia v restauracích.
Řekl jsem na kameru: „OSA v roce 2018 vyplatila honoráře celkem sedmi a půl tisícům českých autorů. Víte, kolik zahraničních autorů vyplatila OSA za stejné období?“
„Vy se pořád na něco ptáte!“, paní redaktorka větu nedokončila, její skutečný význam („Tady se ptám já!“) však zůstal viset ve vzduchu.
„Je to jednoduché, když se trefíte, tak váš odhad v záznamu necháte. Když se netrefíte, tak to vystřihnete.“
„Asi hodně, že?“, sondovala nejistě. Vítězně jí zasvítily oči a vzápětí vystřelila od boku: „Padesát tisíc !“
Dovolil jsem si malou dramatickou pauzu a pak uvedl věci na pravou míru: „V roce 2018 vyplatila OSA honoráře celkem 188 053 zahraničním autorům a nakladatelům. Takže skoro sto devadesáti tisícům oproti sedmi a půl tisícům těch českých.“
Chvíli bylo ticho. Čekal jsem na nějakou reakci, ale nepřišla. Pokračoval jsem tedy sám: „Veřejnoprávní rozhlasové stanice uvádějí poměr zahraniční vysílané hudby k české hudbě 82% - 18%. Soukromá rádia tento poměr neuvádějí vůbec. Bude ovšem ještě víc v neprospěch české muziky. Zruší-li piráti spolu se senátorem Valentou poplatky za hudbu v restauracích, celkové inkaso výrazně klesne. Právní zástupci zahraničních autorů už mají pro jistotu nachystané arbitráže za porušení mezinárodních dohod.“
Po několika dalších obecných a zcela zbytečných dotazech jsme se rozešli. Nevím, kdy se bude pořad na ČT ART vysílat, ani kolik se do něj nakonec dostane relevantních informací. Uvidíme.
***
Opsáno z facebooku:
Podle klesající úrovně znalostí žáků stávkují učitelé již léta. Teď se o tom jen začalo mluvit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
