Unie se již delší dobu potácí v krizových jevech, viditelná je zejména krize důvěry občanů vůči jejím institucím. A její vysocí představitelé nevědí, jaký jí dát nový směr. Místo toho často jen přešlapují na místě a improvizují, a to v období velmi vážné mezinárodní situace. Což se současně rovná naprosto nezodpovědnému hazardování se zbytky důvěry veřejnosti.

Evropská unie na cestě od naděje na lepší budoucnost k neřešeným hrozbám a krizím

Evropská integrace byla před lety považována za promyšlený strategický projekt, který má ambici zajistit starému kontinentu dlouhodobou prosperitu a mír. Postupným rozrůstáním EU o nové členy začalo docházet k řadě pnutí, třenic i otevřených krizí. Řada problémů se prohloubila v souvislosti s mezinárodní situací v posledních letech. EU si trestuhodně nechala na mnoho problémů vnutit pohled viděný americkou optikou, ačkoliv jí to vůbec nesloužilo ku prospěchu. Vývoz svobody a demokracie z USA do jiných částí světa většinou skončil naprostou katastrofou. Někdy jen za pasivního přihlížení evropských lídrů. V jiných případech pak navíc i za jejich horlivé asistence na těchto zločinech. Jen namátkou je třeba připomenout zločinný vpád USA do Iráku v roce 2003, tzv. arabské jaro, konflikt v Sýrii, převrat na Ukrajině, Afghánistán apod. Vývoj v posledních letech mnohé negativní jevy ještě urychlil a navíc i zvýraznil. EU se postupem času stala pouhým vazalem mocenských a ekonomických zájmů USA. Její lídři ukazují každodenně svoji neschopnost a slabost, ať už při řešení migrační krize, ale i ve vztahu k Ukrajině, Turecku nebo Rusku. Jejich politika stále prodlužovaných protiruských sankcí na jedné straně a sypání miliard Turecku jako údajnou pomoc migrantům na straně druhé jen ukazuje totální bezradnost v situaci, kdy je třeba aktuální problémy řešit rychle a účinně. Politici z největších evropských zemí naproti tomu jen podporují šíření chaosu a nechali si vnutit roli pouhého tupého beranidla proti Rusku. Papaláši v Bruselu dělají vše proto, aby se EU postupně čím dál více oslabovala a drolila až do úplného rozpadu. Ve své krátkozrakosti či hlouposti ještě nepochopili, že USA chtějí Evropu nikoliv ekonomicky posílit, ale oslabit a ovládat. K tomuto účelu dobře slouží nejen uprchlíci, ale i situace na Ukrajině či neustálé strašení údajnou hrozbou ze strany Ruska a tlak na posilování výdajů na zbrojení. Tato politika je velmi průhledná, jen lídři EU to nechtějí pochopit nebo spíše jsou placeni za to, aby to nechápali. Jisté je, že se činnost orgánů EU setkává s čím dál větším odporem obyvatel po celé Evropě. Pokud nám budou z Bruselu či Berlína tvrdit, že se bez migrantů Evropa ekonomicky zhroutí a zdegeneruje, ztratili nejen zbytky soudnosti a zdravého rozumu, ale i pud sebezáchovy. Místo toho, aby evropští lídři řešili skutečné problémy, tak se scházejí a radí o tom, jak zabránit dalším zemím uspořádat referenda o vystoupení z EU. Pokud je hlavní činností evropských špiček starat se o to, kterak umlčet hlas občanů, evropské společenství v jeho současné podobě bude v dohledné době minulostí. Samostatnou kapitolou pak je i vyjednávání s USA o TTIP, které probíhá s vyloučením veřejnosti a informace které přeci jen prosakují ven, nevěstí pro většinu lidí v Evropě vůbec nic dobrého. Lidé ale nejsou slepé ovce vedené poslušně na porážku. Pasivita veřejnosti vyhovuje evropským elitám a jejich spojencům, aby dále upevňovali svoji moc a bohatli na úkor milionů pracujících a zástupů deklasovaných, kteří jsou trvale vytlačeni z reality důstojného života do chudoby a beznaděje. Lidé musí tvrdě hájit své zájmy a organizovat se.  Že to jde a je to možné nám ukazují třeba masové demonstrace ve Francii. A ukázal to i onen ve všech pádech nyní skloňovaný Brexit.

Důchodci a venkov aneb na viníky je třeba ukázat

Ve Velké Británii mnozí pochopili a poměrně jasně vyjádřili svůj postoj, že se současnými lídry a v nynější podobě nemá EU žádnou budoucnost, ale naopak se stává hrozbou pro své vlastní občany v jednotlivých členských zemích. I u nás se sdělovací prostředky široce věnovaly této události. Některé se snažily o věcnost a držely se především faktů a snažily se dát vyvážený prostor hlavním názorovým proudům. U jiných byla opět a již tradičně zřejmá manipulativnost sdělení vysílaných směrem k divákům a posluchačům. Česká televize se věnovala tématu velmi podrobně, což lze pochopit. Jak u ní bývá zvykem, nevyhnula se některým zjevným manipulacím. Bylo například opakovaně připomínáno, že pro vystoupení Velké Británie z EU hlasovali převážně starší lidé a lidé žijící v menších městech a na venkově. Na druhé straně bylo několikrát připomenuto, že naopak pro setrvání země v EU byli mnohem více mladí, vzdělaní a obyvatelé žijící ve městech. Na první pohled možná jen nedílná součást zpravodajského servisu. Jenže celá tato informace má i druhou stránku. Nevděční důchodci, nevzdělanci a venkované se rozhodli opustit širokou a štědrou náruč EU a doplatí na to mladší a vzdělaní lidé z měst. Možná právě toto sdělení mělo vyslat signál k našim občanům ve smyslu, pohleďte, jak to dopadá, když se uskuteční referendum. Chtěli jste přímou volbu prezidenta a vidíte, jak to dopadlo. Dle této logiky nebýt důchodců, nevzdělanců a venkovanů, možná bychom už v našem Parlamentu nemuseli trpět komunisty. Je proto lépe, aby rozhodovali napříště raději už jen ti mladí, vzdělaní lidé z velkých měst a ostatní jen věřili, že vše zařídí i k jejich všeobecné spokojenosti.