Vývoj v nejvyšších patrech naší politiky v posledních týdnech opakovaně ukazuje v plné nahotě na úroveň lidí, kteří nám vládnou. Bývalý premiér svým chováním při pátečním výslechu a výroky o údajném politickém procesu v souvislosti s kauzou Nagyová jen potvrzuje, jak po stránce lidské, odborné i morální je přízemním politikem i člověkem. Soudný člověk na jeho místě by nejen více a rozvážněji volil slova, ale i chování. Nečas by své straně nejlépe prospěl kdyby se urychleně vzdal místa poslance a zůstal jen jejím řadovým členem, případně stranu zcela opustil. Každým svým dalším výrokem straně jen škodí, ale je silně odhodlán za paní Nagyovou bojovat stůj co stůj, takže rodné straně asi bude škodit dál. Ostatně když jeho spolustraníci mu podobné výlevy, které předvedl u výslechu a po něm před novináři budou trpět, je to jejich věc. Celé ODS by prospělo, kdyby se za své „kousky“ občanům této země jasně omluvila a zbavila se nejvíce profláknutých figurek ze svého středu.
Nečas dobře ví, že jeho politická hvězda rychle hasne a tak se aspoň snaží rádoby silnými výroky vyvolat dojem vlastní síly a sebevědomí. Zároveň si ale asi neuvědomuje, že jeho výroky již těžko někoho zajímají nebo dokonce dojímaví. Politici z ODS nám jen opakovaně dokazují, že když se nehraje dle jejich not, tak je prý porušována ústava, ohrožován demokratický vývoj v naší zemi nebo že jsou dokonce politické procesy na pořadu dne. Nic z toho není třeba brát vážně, je to stará a již notně obehraná písnička, hraná podle falešných not. Vývoj posledních dnů nám velmi hezky ukazuje, že mnozí pravicoví politici ztrácí nervy a glanc, jelikož ví, že jde do tuhého a budou muset před příslušnými orgány vysvětlovat své kroky, které považovali za samozřejmé, které však často byly zároveň za hranicí vkusu, dobrých mravů, ale možná i práva. Nečas je přímo ukázkovým příkladem. Jeho chování v posledních týdnech jej usvědčuje, že je jen průměrným odeesákem maximálně okresního formátu. Zároveň je čím dál jasnější, že byl pod opravdu velkým vlivem paní Nagyové. Skoro to vypadá, jakoby ona Nečase při všech zásadních věcech řídila. Je to tragické zjištění, že naši zem ovládají figury typu průměrné úřednice, která za podivných okolností získala vysokoškolský titul, zato si potrpí na luxusní život a tučné odměny od svého chlebodárce. Výrok „dře jako kůň“ již ostatně u nás zlidověl. Pokud ODS nemá nikoho schopnějšího kromě profláknutých figurek typu pana Nečase, Kuby či paní Němcové, nemluvě o věčném poslanci Bendovi a jemu podobných, svědčí to o její skutečně hluboké krizi.
Měli bychom ovšem Nečasovi ve světle jeho posledních veřejných výroků o údajných politických procesech připomenout některé události z minulosti, kdy se za podivných okolností „kupovali“ a „přetahovali“ poslanci z jiné strany jen, aby byla sestavena pravicová vláda. Zkrátka a dobře připomenout ODS některé korupční procesy z dob nedávno minulých, kde hrála důležitou roli. Po volbách v roce 1996 měla tehdejší opozice (ČSSD, KSČM a republikáni) ve Sněmovně těsnou většinu, 101 poslanců. Ovšem poslanci ČSSD Wagner a Teplík tehdy přispěchali pravici na pomoc, která jistě nebyla nezištná. Po volbách v roce 2006, kdy byl poměr parlamentních bloků dokonce zcela vyrovnaný 100:100, po delším přetahování opět jakoby náhodou zase dva poslanci ČSSD Melčák a Pohanka přispěchali na pomoc panu Topolánkovi. Zase za ne zcela jasných okolností. Postupem času bylo zřejmé, že byli jednoduše koupeni. Vždyť žijeme v tržním prostředí, jak nám rádi a často připomínají naši moudří pravičáci a v něm se přece každý sám o sebe musí postarat. Ano, pánové Pohanka a Melčák se o sebe jistě uměli postarat více než dobře. Že přitom zradili stranu i program, za který byli zvoleni je asi moc netížilo. Pan Nečas a jeho kolegové rychle zapomínají na to, jaké prakticky používali, aby se dostali k moci nebo si ji udrželi. Podobnou situaci jako u obou výše zmiňovaných případů jsme pak zažili ještě třeba u druhé volby prezidenta Klause. Tehdy dokonce v přímém televizním přenou bylo k vidění opravdu nevkusné divadlo plné podivných mizení některých poslanců a senátorů, vydírání apod. Důležitým aktérem tehdejší volby byl poslanec Langer. Jeho slova o tom, že někdo půjde bručet, byla ještě dlouho při různých příležitostech připomínána. ODS se nyní z části vrací její praktiky, které užívala v situacích, kdy za každou cenu chtěla prosadit své zájmy.
Nemám vůbec v úmyslu radit straně, kterou jsem nikdy nevolil a mám k ní jako řada jiných lidí spíše odpor než cokoliv jiného. Jisté je jen to, že ODS se současnými figurami v čele spěje k zániku, v lepším případě k marginalizaci v naší politice. Mnoho schopných lidí ji opustilo, jiní se k tomu chystají. Mnozí zase pochopili či brzy pochopí, že už jim jaksi nemá co nabídnout. Stranu může snad ještě obrodit jen důkladná výměna kádrů na všech úrovních za tzv. neokoukané tváře. Je to pro ODS jediná možnost záchrany. Lidovci toto učinili vzápětí po prohraných volbách v roce 2010, kdy vypadli ze Sněmovny. Určitě jim tato obměna pomohla. Vypadá to ale, že ODS toho schopna není. Myslím, že případného zániku této zprofanované strany nemusí litovat ani její tradiční voliči. Pro pročištění vzduchu v naší politice to bude jen dobře, když taková strana jednou provždy zmizí ze scény.
Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
