O letošním červenci by bylo Josefu Rumlerovi pětadevadesát. Obrat by bylo ovšem nepatří k těm šťastně zvoleným, neboť se nehodláme nořit do tajů pohádek a pověstí, vždyť literárního kritika, editora a esperantisty každý z těch, kdo rozuměl věci, pojmenovával básníkem české krajiny a domova: a ono nebylo výstižnějšího přívlastku, jak zkusíme demonstrovat na cyklu básní Obnovené obrazy selského živobytí v Čechách, sešitové to publikaci letos jubilující - je jí právě dvacet, když ji autor vydal (1997) vlastním nákladem a souběžně přeložil do latiny a do esperanta.

Říkáme cyklus a oponujeme tím básnickou sbírku obhajujícím.