Cílem bělochů bylo zbohatnout na jejich úkor, na úkor jejich země, na úkor jejich kultury. Přesto však zákony španělské a portugalské Koruny indiány de iure ochraňovaly. Nedovolovaly je zotročovat, zneužívat, nedovolovaly dobyvatelům zabírat jejich půdu, a dokonce jistým způsobem zajišťovaly i další existenci jejich kultury včetně jejich jazyků, které se vyučovaly na školách a univerzitách. Nicméně králové byli daleko a místní dobyvatelé, a později místní kreolové a míšenci, královské zákony běžně obcházeli. Indiány de facto zotročovali, zneužívali, jejich půdu zabírali a původní kulturu nepodporovali. Řídili se tehdy symbolickým pořekadlem Las leyes se acatan, pero no se cumplen – Zákony se ctí, ale neplní.

Zákony ctili, ale neplnili

Tato floskule přešla i do republikánského období latinskoamerických zemí, ve kterých zpravidla zákony přímo nepovolují pronikání do indiánských území, jejich zabírání a využívání bez ohledu na původní indiánské obyvatele. V řadě zemí, jako byla především Brazílie, existovaly již více než stovku let státní orgány (SPI, FUNAI), které naopak měly přímo na starosti ochranu indiánů a obranu jejich kultury a území.

Jistě, bez ohledu na to, nejrůznější jednotlivci a členové skupin či společností neustále nezákonně pronikali na indiánská území, aby zde kořistili zejména přírodní bohatství (vzácné dřevo, zlato, diamanty, naftu, zvěř, ryby). Přitom rozšiřovali pro indiány nebezpečné choroby, ženy znásilňovali, muže likvidovali. Zákony ctili, ale neplnili.

Nic se nezměnilo k lepšímu. A i když se to někdy zdá, je to jen fikaný úhybný manévr bělošské nadvlády. Indiáni v Brazílii měli jistou výhodu v tom, že amazonský prales, domov velkého procenta brazilských původních obyvatel, není příliš vhodný pro život a činnost zpohodlnělých bělochů. Nicméně hlad po půdě postupně ukrajuje lesy Amazonie ze všech stran a zvětšuje se zemědělská a pastevecká rozloha dostávající v poslední době industriální charakter.

Indiáni a s nimi drobní sběrači kaučuku bojují o přežití a svět to moc nezajímá. Nelegální těžaři vzácného dřeva „madereros“ či nelegální zlatokopové „garimpeiros“ mají neoficiální, tedy nelegální podporu státních orgánů, a tak se veselé těží. Indiáni a sběrači kaučuku však překážejí, takže jsou postupně vyvražďováni. Jen postupně, aby nebyl kolem toho velký humbuk a svět se nebouřil. Takhle se bouří jen málo a vždy to po čase přejde jako každá bouřka.