Aby se mohli obšťastňovat informacemi, donekonečna si telefonovat a klábosit, hrát si inteligentní i přiblblé hry, přehrávat filmy nebo se ukájet při pornu. Aby věděli, co se děje na opačném konci světa. A to je nutné jim dát. Všem těm v Bhútanu v Himalájích, na ostrově Severní Sentinel u Andamanského souostroví, v tropických lesích Amazonie, v africké poušti Kalahari, v těžko prostupných horských džunglí Papue Nové Guinee či v osadách pastevců jižní Etiopie je nutné ihned dát internet. Bez něj se nedá přece žít!

Jsem zděšen z naší představy, co je dobré k životu a co ne. Je to naše představa a tu je nutno všem na Zemi dát nebo vnutit. Všichni musí přece mít stejné zprávy vyráběné stejnými masmediálními firmami, nosit stejné šaty vyráběné stejnými oděvními a módními firmami, jíst stejné jídlo vyráběné stejnými agrofirmami, mluvit stejnými floskulemi a obraty jako ve světových médiích, mít stejné nemoci jako my, mít stejné takzvané demokratické vlády jako my, protože se považujeme za vyvolené hybatele na této naší modré planetě. Všichni musí žít stejně jako my, abychom mohli všechny ovládat. Dá přece rozum cvičené opice, že ti tzv. zaostalí odněkud z pouští, pralesů či ledových plání věří víc svému šamanovi než našim lékařům a epidemiologům. Věří mu po stovky a tisíce let a stále tam žijí! A to je pro ně dostatečný důvod, aby mu věřili dál. A aby tam žili dál podle svých představ, podle své víry. Ale my říkáme, že to je přece nutné změnit!

Změnit a dát jim internet, abychom si je konečně zcela podrobili, aby přestali věřit své víře, svému šamanovi, svému způsobu života. Aby začali jíst stejné jídlo, nosit stejné šaty, jezdit ve stejných autech a nakupovat ve stejných řetězcích. Aby se začlenili do naší jednotné lidské masy, která je poslušná vůči našemu způsobu života, poslušná vůči naší tzv. demokracii, lékařským a sociálním výdobytkům, našim nadnárodním koncernům, které přece pracují a vyrábějí pro naše blaho. Jsme hluboce přesvědčeni, že tito tzv. zaostalí lidé nemají žádné blaho. Že jsou chudáci žijící málem na stromech (a proč ne, když se jim to líbí), v bahně, všude samí komáři a jedovatí hady, žádné sociální výhody, žádná lékařská péče, žádné penze a podpory. Pro pána krále, vážení, to je sice pravda, ale jsou šťastní a svobodní. Žijí, jak jejich zákony kážou jim. Radostně, šťastně a tisíce let. A vůbec nás nepotřebují, ani naši zdravotní a sociální péči, ani penze a podpory, natož ten, podle mne ďábelský, vynález zvaný internet. Ano, na první pohled nám pomáhá, zjednodušuje nám život, ale podřizuje si nás, odebírá nám naše přirozené mozkové schopnosti, odebírá nám naše svobodné rozhodování a sjednocuje nás do jednoho šiku, který je pak dobře ovladatelný. A my tomu naivně ještě tleskáme ručičkami.